Střední část Myanmaru zasáhlo v pátek 28.3.2025 po poledni (12:50 místního času, tj. 7:20 SEČ) silné zemětřesení o magnitudu 7.7 (obr.1). Zemětřesení mělo epicentrum poblíž města Mandalaj (obr. 2). K otřesům s ohniskem v hloubce 10 km došlo v důsledku posunu na strmém zlomu. Za 12 min následoval dotřes o magnitudu 6.7.
 

Obrázek 1. Zemětřesení v Myanmaru. Zdroj: https://x.com/SumitHansd/status/1905551136549208381/photo/3, https://travel.india.com/guide/destination/massive-7-7-earthquake-hits-myanmar-and-bangkok-travel-plans-disrupted-7716052/, https://ichef.bbci.co.uk/news/1536/cpsprodpb/9513/live/d63c0850-0bb5-11f0-b234-07dc7691c360.jpg.webp, https://apnews.com/article/myanmar-earthquake-civil-war-junta-thailand-cbf36685881ea890202256d4607a02ed, https://www.bluewin.ch/en/news/military-leadership-at-least-144-dead-in-myanmar-after-earthquake-2627383.html


 

Zemětřesení bylo mělké, podle americké geologické služby USGS se ohnisko nacházelo v hloubce 10 km a vzhledem k hustě osídlené oblasti způsobilo značné škody. V Myanmaru si vyžádalo nejméně 1700 mrtvých a přes 3400 zraněných, je pravděpodobné že se počet obětí ještě zvýší. V hlavním městě Neipyijto, ležícím 250 km jižně od epicentra, se propadly silnice a zřítily stropy budov. V celé oblasti byly vážně poškozeny četné budovy včetně památek a náboženských objektů a panují obavy o stavy velkých přehrad. V Sagainu se zřítil most Ava. Silné otřesy zasáhly také Thajsko, kde v Bangkoku způsobily kývání budov a vyvolaly paniku. V bangkokské čtvrti Chatuchak se zřítila rozestavěná budova třicetipatrového mrakodrapu, pod jehož troskami zůstaly desítky dělníků. V oblasti byl vyhlášen stav nouze, bylo pozastaveno metro i železniční doprava. Otřesy byly silně pocítěné i v sousední čínské provincii Jün-nan, ve městě Žuej-li na hranicích s Myanmarem došlo k poškození budov a zranění obyvatel. Otřesy zasáhly také další čínské provincie, včetně Kuej-čou, Kuang-si a S’-čchuanu. Ve Vietnamu lidé opouštěli budovy v Hanoji a Ho Či Minově Městě. V Indii bylo zemětřesení zaznamenáno v širší oblasti Dillí a byly evakuovány budovy.

Obrázek 2. Pozorovaná intenzita a epicentrum zemětřesení v Myanmaru u města Mandalaj ze dne 28.3.2025, protažení naznačuje posun podél rozsáhlejší zlomové plochy orientované S-J. Zdroj: USGS


 

Geologickou stavbu Myanmaru formují dynamické tektonické procesy spojené s pohybem litosférických desek, zejména s posunem Indické desky severním až severovýchodním směrem k jihovýchodní Asii (obr. 3). Myanmar leží na styku tří tektonických jednotek, tj. Indické desky, Barmské mikrodesky a Sunské desky (blok Shan-Thai), které jsou odděleny severně orientovanými zlomy. Na západě se nachází strmá subdukční zóna, která odděluje pobřežní část Indické desky od Barmské mikrodesky, jež pokrývá značnou část Myanmaru (obr. 5). Středovýchodní oblast protíná pravostranný zlom Sagaing o délce přes 1 200 km táhnoucí se od jihu k severu (obr. 3, 5). Ten tvoří hranici mezi Indickou a Sundskou deskou a odděluje Barmskou mikrodesku.
 

Zemětřesení z 28. března 2025 bylo způsobeno horizontálním pohybem podél zlomu Sagaing (obr. 4). Tento typ pohybu, známý jako horizontální posun, nastává na strmě ukloněné zlomové ploše, podél níž se sousední bloky posouvají převážně ve vodorovném směru. Pohyb na zlomu Sagaing je pravostranný, tj., že při pohledu z jednoho bloku na druhý se protilehlý blok posouvá směrem doprava (obr. 3, bílé šipky).
 

Ačkoli jsou zemětřesení často zobrazována na mapách jako body, zemětřesení této velikosti je vhodnější popisovat jako posun podél rozsáhlejší zlomové plochy. V tomto případě se odhaduje, že aktivovaný úsek zlomu dosáhl přibližně délky 165 km (viz obr. 2, 4). Širší oblast v minulosti zažila několik podobně silných zemětřesení, přičemž jen od roku 1900 bylo v okruhu do 250 km od současného epicentra zaznamenáno šest otřesů o magnitudu 7 a vyšším (obr. 3). Jižně od epicentra bylo v únoru 1912 zaznamenáno zemětřesení o magnitudu 7.9. Další silná zemětřesení, včetně otřesů o magnitudu 7.7 v roce 1988, si vyžádala desítky obětí. Poslední z nich o síle 7.0 zasáhlo region v lednu 1990 a způsobilo zřícení 32 budov.

Obrázek 3. Tektonická situace v Myanmaru s vyznačenými zemětřeseními podél zlomu Sagajng (podle Oryang et al., 2023). Černou šipkou je označen směr pohybu Indické desky, bílé šipky u zlomu Sagaing ukazují smysl pohybu na zlomu komentovaný v textu.


 

Obrázek 4. Porovnání velikosti současné zlomové plochy se segmenty předchozích velkých zemětřesení na Sagaianském zlomu (koláž https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eventpage/us7000pn9s/finite-fault a https://en.wikipedia.org/wiki/Sagaing_Fault#/media/File:SagaingFaultSegments.jpg)


 

Obrázek 5. Tektonická situace v Myanmaru, příčný řez od západu k východu (podle Rangin a spol., 2013). Místa zasouvání jedné litosférické desky pod druhou jsou označována jako subdukční zóny, zlom Sagaing je vyznačen červeně.


 

Zemětřesení bylo zaznamenáno i na stanicích v Česku a okolních zemích.

Obrázek 6. Denní seismogram ze seismické stanice v Kašperských Horách (KHC). Data se zobrazují do půlhodinových řádků, které přibývají pod sebe (časové hodnoty jsou ve světovém čase tj. o hodinu méně našeho času), šipka značí příchod seismické vlny myanmarského zemětřesení o síle 7.7, druhá šipka značí příchod následného zemětřesení o síle 6.7.


 

Obrázek 7. Záznam zemětřesení na stanicích České regionální seismické sítě (CZ), na stanicích mobilní sítě MOBNET a dalších evropských stanicích v současnosti registrujících v rámci mezinárodního projektu AdriaArray. Vyznačené jsou skupiny P a S vln spolu s výraznými povrchovými vlnami (surface waves). Dotřes o magnitudu 6.7 je překryt hlavním jevem.


 

Obrázek 8. Záznam zemětřesení na stanicích mezinárodního projektu AdriaArray. Video ukazuje příchody jednotlivých teleseismických fází na stanice. Vytvořeno pomocí modifikovaného kódu IRIS DMC (2010), Data Services Products: GMV


 

Pavla Hrubcová, Hana Kampfová Exnerová, Luděk Vecsey