Zemětřesení o síle 7,1 ze dne 8. srpna 2024 zasáhlo Japonsko při jihovýchodním pobřeží ostrova Kjúšú, severovýchodně od města Nichinan. Zemětřesení bylo poměrně mělké, podle americké geologické služby USGS se ohnisko nacházelo v hloubce 25 km. Úřady vydaly varování před vlnou tsunami, která mohla zasáhnout jih ostrovů Kjúšú a Šikoku. Podle dostupných zpráv nedošlo k obětem na životech ani nebyly hlášeny větší škody.
K zemětřesení s magnitudem 7,1 došlo v blízkosti deskového rozhraní mezi filipínskou a euroasijskou deskou, které v této oblasti probíhá severovýchodním směrem. Jedná se o sbíhavý typ rozhraní desek, při němž se deska Filipínského moře pohybuje vůči euroasijské desce rychlostí asi šest cm za rok a podsouvá se pod ni. Oblast, kde k takovémuto podsouvání dochází, se označuje jako subdukční zóna. Charakter pohybu bloků na zlomu se v případě zemětřesení z 8. srpna shoduje s charakterem pohybu desek v subdukční zóně – jednalo se o násunový pohyb na ploše přibližně 50×20 km.
Japonsko je velmi seismicky aktivní oblast, zemětřesení se vyskytují převážně podél východního pobřeží, kde je hlavní subdukční zóna (obr. 2) a kde se pod Japonsko podsouvají pacifická a filipínská litosférická deska. Mělká zemětřesení způsobují větší škody než ta se středním a hlubokým ohniskem: energie generovaná mělkými jevy se uvolňuje blíže k povrchu a vyvolává proto silnější otřesy.
Velká zemětřesení jsou v Japonsku běžná, v okruhu 250 km od zemětřesení z 8. srpna došlo během posledních 100 let k osmi zemětřesením o síle M7 a větším. Nejvýznamnější z nich bylo zemětřesení o síle M8, ke kterému došlo 18. listopadu 1941, 60 km severovýchodně od současného zemětřesení; k dalšímu velkému jevu o síle M7.5 došlo 26. února 1961 téměř přesně v místě zemětřesení z 8. srpna.
Obr. 1: Pozorovaná intenzita a epicentrum zemětřesení u japonského ostrova Kjúšú ze dne 8.8. 2024.
Zdroj: U.S. Geological Survey, www.usgs.gov
Obr. 2: Seismicita v širším okolí Japonska s vyznačeným zemětřesením ze dne 8. 8. 2024.
Zdroj: U.S. Geological Survey, www.usgs.gov
Obr. 3: Zemětřesení zachytily i seismické stanice v ČR. Záznam ze seismické stanice v Kašperských Horách (KHC). Data se zobrazují do půlhodinových řádků, které přibývají pod sebe (časové hodnoty jsou ve světovém čase tj. o dvě hodiny méně našeho času), šipka značí příchod seismické vlny japonského zemětřesení.
Text: Pavla Hrubcová, Jan Zedník
V textu byly využity informace a obrazové materiály Geologické služby Spojených států (USGS)