Východ Slovenska zasáhlo v pondělí 9. října 2023 ve 20:23 místního času silnější zemětřesení o magnitudu M=5,0 (USGS).
Epicentrum mělkého ohniska bylo lokalizováno v 49.1°N 21.8°E, přibližně 35 km východně od Prešova, na vnitřní straně Karpatského oblouku. Lidé pocítili otřesy až ve vzdálenosti 500 km, např. v Brně. Zemětřesení této velikosti napáchalo škody nejen na vybavení domácností, ale způsobilo škody na budovách.
Z globálního pohledu nejde o nic mimořádného, podobných jevů jsou ročně na Zemi zaznamenány tisíce. V oblasti střední Evropy, která vykazuje relativně nízkou seismickou aktivitu, je to jev pozoruhodný. Patrně se jedná o nejsilnější zemětřesení na Slovensku za posledních 90 let (tj. od zemětřesení s magnitudem M 5 u Dobré Vody na západním Slovensku z roku 1930).
Oblast východního Slovenska je seismicky aktivní a k několika podobným jevům zde v historii došlo (1778, 1779). Zemětřesení M 4,2 zde v roce 2003 napáchalo lehké strukturální škody (poškozené omítky atd.). Proto zde Univerzita Komenského v Bratislavě vybudovala před 15 lety lokální seismickou síť, která tuto relativně málo probádanou oblast monitoruje. Slabá zemětřesení v širší oblasti jsou četnější. Mezi ně se řadí např. otřes blízko Staré Lubovni (13. 7. 2019 ve 12:07, s magnitudem 2,5) nebo zemětřesení v jižní části východního Slovenska (23. 4. 2020 ve 23:19 s magnitudem 3,2).
Analýza seismogramů naznačuje, že k zemětřesení došlo na zlomu s přibližně severojižní orientací, která je pro oblast východního Slovenska charakteristická (Jacko a kol., 2021). Pozorovaný přesmykový mechanismus je charakteristický pro kompresní režim.
Zemětřesení z 9. října bylo zaregistrováno všemi stanicemi České Regionální Seismické Sítě (CRSN), Slovenskou Národní Seismickou sítí a padesáti mobilními stanicemi sítě MOBNET Geofyzikálního ústavu AV ČR (viz obr.), instalovaných kromě ČR a Slovenska také v Rumunsku a Bulharsku v rámci projektu AdriaArray. Kromě dat pro studium Adriatické desky registrují stanice MOBNET i seismické vlny významně zpřesňující lokaci místních slabých otřesů ve východní části střední Evropy a na Balkánském poloostrově.
Záznam zemětřesení na vybraných stanicích České Regionální Seismické Sítě (24 stanic), Slovenské Národní Seismické sítě (3 stanice) a sítě MOBNET (20 stanic).
Dr. Luděk Vecsey, Dr. Jan Burjánek
Reference:
S. Jacko, S. Jacko Sen, S. Labant, K. Bátorová, R. Farkašovský, B. Ščerbáková: Structural contraints of neotectonic activity in the eastern part of the Western Carpathians orogenic wedge Quat. Int., 585 (2021), pp. 27-43, 10.1016/j.quaint.2020.10.072
Poznámka:
V prvních odhadech magnitud u tohoto zemětřesení byl menší rozptyl (M 4,9 – M 5,2). Magnitudo je číslo, kterým se popisuje velikost zemětřesení. Magnitudo představil Charles Richter v roce 1935 a je odvozené od naměřených maximální výchylek seismometrů v postižené oblasti. V průběhu let byla navržena celá řada definic magnitud, které jsou odvozené od jiných charakteristik seismogramu, či dokonce jako fyzikální veličina na základě matematického modelu. Jedno mají společné, jsou nastavené tak, aby pro dané zemětřesení vycházelo magnitudo „podobně“ jako původní Richterovo magnitudo. K magnitudu se připisuje označení, např. Mw momentové magnitudo, MS magnitudo z povrchových vln, ML lokální magnitudo. Každé takové magnitudo má své výhody. Jedno se určí snadno a rychle, druhé vyžaduje detailní analýzu.