Observatoře

DomůVýzkum a výukaObservatoře

Dlouhodobá pozorování geofyzikálních polí tvoří jeden z pilířů činnosti Geofyzikálního ústavu. Registrujeme zemětřesení a další seismické jevy na území České republiky i ve světě, provádíme měření teplot, gravitačního zrychlení,náklonů povrchu a elektromagnetického pole Země. Naměřené údaje slouží k výzkumu stavby naší planety a procesů, které v ní probíhají.

Data jsou dostupná na portálu infrastrukturního projektu CzechGeo/EPOS, který je podporovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Česká regionální seismická síť registruje zemětřesení v České republice i ve světě. Skládá se z dvaceti širokopásmových stanic na území České republiky. Data jsou nepřetržitě přenášena do datového centra v GFÚ.  Seismická služba vytváří katalogy zemětřesení v ČR a ve střední Evropě a bulletiny čtení seismických stanic. Digitální data jsou poskytována mezinárodním datovým centrům a slouží mj. k rychlé lokalizaci významných zemětřesení na celém světě.

Lokální seismická síť WEBNET monitoruje seismickou aktivitu v aktivní oblasti západních Čech, kde se vyskytují zemětřesné roje, teplé i studené minerální prameny, a četné výrony CO2 (např. lokalita Soos). To vše souvisí v doznívající sopečnou činností, kterou představují vyhaslé čtvrtohorní vulkány Komorní hůrka a Železná hůrka. Hustou síť seismických stanic provozuje Geofyzikální ústav ve spolupráci s ÚSMH AV ČR.
Lokální seismická síť REYKJANET je rozmístěna na poloostrově Reykjanes v jihozápadním cípu Islandu. V této oblasti blízko atlantického středooceánského hřbetu se vyskytují jak klasická zemětřesení, tak rojová zemětřesení podobně jako v západních Čechách. Stanice sítě REYKJANET registrují na paměťové karty a data jsou několikrát za rok při návštěvě stažena a odeslána do GFÚ ke zpracování. Síť patnácti seismických stanic provozuje Geofyzikální ústav ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR.

MOBNET je sada mobilních seismických stanic instalovaných v tektonicky zajímavých oblastech na omezenou dobu v rámci mezinárodních výzkumných projektů. MOBNET vznikl v r. 1988 a v současné době se skládá ze 65 mobilních stanic. Polovina seismometrů jsou krátkoperiodické instrumenty Lennartz, ostatní jsou širokopásmově sensory  Streckeisen a Guralp. Datový systém GAIA pracuje převážně v offline režimu, denně hlásí stav stanice pomocí sms zpráv. Online přenos dat je také možný.Stanice MOBNET byly používány  v pasivních seismických projektech RETREAT, LAPNET, PASSEQ, MOSAIC, BOHEMA, AlpArray.

Geotermální síť GeoCLIMANET je tvořena třemi stanicemi v České republice (Praha, Kocelovice, Svojšice) a po jedné stanici v Portugalsku (Evora-Caravelinha) a Slovinsku (Malence). Na všech stanicích se monitoruje teplota vzduchu a teploty půdy v různých hloubkových úrovních mezi povrchem a hloubkou 1 m. S výjimkou Svojšic se měří i teplota skalního podloží do hloubky 40 až 190 m. Naměřená data jsou využívána ke studiu vazby mezi teplotou vzduchu a půdy a přenosu tepla mezi povrchem a skalním podložím v různých klimatických, půdních a environmentálních podmínkách.

Národní geomagnetická observatoř Budkov se nachází na Prachaticku v jižních Čechách. Měří tři prostorové složky (vektor) geomagnetického pole, jehož skalární velikost je asi 48 μT (mikrotesel) a míří větší částí „do země“, a to zhruba pod úhlem 65° ve svislé rovině směřující k magnetickému severu). Měření slouží nejen k základnímu geofyzikálnímu výzkumu (studium sekulární variace), ale využívá se také pro navigaci a okrajově v meteorologii. Extrémní výkyvy geomagnetického pole (geomagnetické bouře) mohou narušit rádiovou komunikaci, rozlehlá technologická zařízení (např. produktovody), leteckou navigaci a historicky bylo popsáno i poškození dálkových vedení elektrické energie. Proto jsou data z observatoře dodávána nejen do mezinárodních datových center (NOAA, Intermagnet), ale předpověď geomagnetické aktivity na následující den je také součástí předpovědi počasí České televize (programové i teletextové).

V geodynamických sítích CZET, WEBGEODYN a GREVOLCAN jsou prováděna měření zemských slapů na několika náklonoměrných observatořích, dále přesná měření změn poloh bodů zpracováním dat GNSS a měření velikosti a měn tíhového pole Země. Současně probíhá sledování změn hladiny podzemní vody ve vrtech. Kromě těchto permanentních observací se provádí výzkum a monitoring vulkanických struktur v západních Čechách, Bavorsku a Řecku.