Odpoledne 19. září 2021 se po osmidenní sérii otřesů dostalo na ostrově La Palma na povrch magma, čímž započala nová sopečná erupce. Ta způsobuje produkci lávy a pyroklastického proudu. Po padesátileté pauze se tak na tento kanárský ostrov navrátila sopečná činnost.
Země se otevřela na západním svahu hřebene Cumbre Vieja nedaleko vesnice Los Campitos. Začátek sopečné erupce doprovázel vznik dvojice prasklin, ze kterých se na povrch vylila láva a unikaly sopečné plyny. Současně se vytvořilo nízké pyroklastické mračno a lávové fontány vyvrhující lávu do výšky až okolo tisíce metrů. Po dopadu se vyvržené kusy taveniny spojily dohromady do podoby lávových proudů sunoucích se po svahu dolů. Část vyvrženého materiálu se nahromadila v okolí prasklin, vlivem čehož vzniklo několik různě vysokých kopečků, tzv. spečených kuželů.
Obr. 1 – Ostrov La Palma (žlutá tečka označuje místo erupce)
Včerejší měření expertů a expertek z Instituto Volcanológico de Canarias ukázalo, že čelo hlavního lávového proudu se pohybuje relativně pomalu – přibližně jen 0,7 kilometru za hodinu. Pro lidi tak postup lávových proudů nepředstavuje bezprostřední riziko – dá se před ní snadno a bezpečně utéct. Nicméně láva na svém postupu ničí infrastrukturu – silnice i domy. Doposud jich bylo zničeno okolo 20 a hrozí, že škody by mohly být mnohem větší. Na úbočí hřebene v možné cestě postupu lávy se totiž nachází několik větších sídel.
Z pohledu vulkanologie se jedná o slabou erupci, během které se na povrch dostává relativně malý objem sopečného materiálu. Pokud se průběh erupce nezmění, pak hlavním nebezpečím pro místní bude vytékající láva a drobné úlomky sopečných hornin, které se dostávají do atmosféry. Ty mohou představovat nebezpečí pro leteckou dopravu v bezprostředním okolí ostrova a mohou způsobovat respirační potíže místním obyvatelům. Měření na místě ukazují, že se do atmosféry dostávají i nebezpečné sopečné plyny, prvotní výpočty odhadují, že se jedná o 6000 až 9000 tun oxidu siřičitého za den. Nicméně při současném množství vyvrhovaného materiálu se nečeká, že by byla zasažena větší oblast než nejbližší okolí ostrova.
Sopečná činnost se na ostrově neobjevila bez varování. Po dobu osmi dní zaznamenávaly seismické stanice chvění země v jižní části ostrova. Zatímco okolo 14. září přicházely otřesy z hloubky 5 až 10 kilometrů, 18. září se země chvěla v hloubce 1 až 3 kilometrů. Chvění mělo podobu tzv. tremoru, což je zvláštní druh otřesů objevujících se během výstupu magmatu. Vyjma chvění bylo také pozorováno vyklenování povrchu v části ostrova až v rozmezí přibližně 10 centimetrů, což nasvědčovalo, že magma vystupuje k povrchu.
Obr. 2 – Graf zaznamenávající postupný posun ohnisek otřesů k povrchu (zdroj: Volcano discovery)
Samotná oblast hřebene v jižní části ostrova je přitom dlouhodobě sopečně aktivní. K posledním, podobně velkým erupcím došlo v letech 1470–1492, 1585, 1646, 1677, 1712, 1949 a 1971. Častá sopečná činnost je způsobena přítomností tepelné anomálie ve svrchním plášti Země. Nad ní se nachází nejenom ostrov La Palma, ale i zbytek Kanárských ostrovů. Tepelná anomálie přitom umožňuje masivní tavení plášťových a spodně korových hornin a tedy vznik magmatu. Vzniklé magma si pak kvůli nižší hustotě hledá cestu k povrchu, kterého když dosáhne, dává vzniknout sopečné činnosti.
V současnosti se nedá přesně určit a ani předpovědět, jak dlouho bude sopečná erupce trvat. Historická pozorování ukazují, že obdobné erupce na ostrově trvaly v řádů týdnů až měsíců.
Více informací najdete na twitterovém účtu Instituto Volcanológico de Canarias.