Studie uveřejněná v časopise Nature Communications ukazuje, že katastrofální eroze půdy v oblasti Altiplano ve středních Andách časově odpovídá období s vlhčími klimatickými podmínkami a shoduje se s přechodem společnosti lovců a sběračů k tzv. agropastevectví, integraci pastevectví a pěstování plodin.
Studii provedla mezinárodní skupina vědců ze Švýcarska, České republiky, Německa a Dánska; jejím členem byl vědecký pracovník dr. John Jansen z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který je spoluautorem konceptu studie společně s hlavní autorkou, Dr. Kristinou Hippe.
Obrázek 1: Na hřbetech těchto pahorků došlo ke zvýšení rychlosti eroze o 1 – 2 řády, což vedlo před 2600 až 1100 lety k odstranění 1 – 2 m půdy
Datování změn prostředí bylo založeno na měření vzácných kosmogenních izotopů (t.j. izotopů prvků vytvořených dopadem kosmického záření) v půdách a horninách. Zjištění množství kosmogenního uhlíku C-14, berylia Be-10 a hliníku Al-26 vzniklého na místě umožnilo týmu studovat vliv dlouhodobé lidské činnosti na krajinu.
Tyto závěry podporují předpoklad, že lidé ovlivňovali ekosystém již v období označovaném jako raný antropocén, tisíce let před průmyslovou érou.
Obrázek 2: Rozsáhlá soustava kamenných struktur, které lze pozorovat v celé studované oblasti. Mezi tyto konstrukce patří výběhy pro hospodářská zvířata a nízké zídky, které označují hranice polí; mnoho z nich je stále udržováno místními komunitami. Doba vzniku těchto struktur není datována. (Zdroj obrázku: Google Earth, Mapová data: Google, Maxar Technologies)