V přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR je od 60. let 20. století umístěn monumentální obraz “Záliv smrti” rakouského geografa, důstojníka a výtvarníka Julia Payera. Zobrazuje tragický konec polární expedice vedené sirem Johnem Franklinem v letech 1845 – 1847. Obraz je formátově neobvyklý, rozměry dosahují 390 x 540 cm.
Příběh obrazu
Julius Payer se ve svých výtvarných dílech věnoval výhradně polárním oblastem a výjevům z objevitelských expedic. Záliv smrti je posledním obrazem ze čtyřdílného cyklu, který zachycoval neblahý osud výpravy sira Johna Franklina. V roce 1845 se 129 mužů vypravilo na dvou lodích na expedici, jejímž cílem bylo nalezení takzvaného Severozápadního průjezdu, tj. možnosti obeplutí Ameriky ze severu. Výprava skončila tragicky, žádný z mužů nepřežil. Do dnešní doby není známo, co přesně se stalo.
Obraz Záliv smrti zachycuje závěrečné okamžiky výpravy, kdy se devíti přeživším členům expedice podaří po namáhavém pochodu dovléci člun až k volnému moři, kde je však již opouští síly. Při malování obrazu se Payer snažil o co možná nejpravdivější zachycení události. Na obraze vystupují skutečné historické postavy, které namaloval podle daguerrotypií polárníků – kapitán Francis Crozier, poručík Edward Couch, icemaster James Reid, poručík Charles Frederick Des Voeux a lékař Stephen Stanley. Součástí obrazu jsou také věrně vykreslené předměty, které na místě tragédie našly pozdější záchranné výpravy a přivezly je do Evropy.
Obraz byl s velkým úspěchem vystavován v galeriích většiny tehdejších metropolí Evropy včetně Prahy. Obraz později zakoupila Moderní galerie – předchůdce dnešní Národní galerie – v Praze. V roce 1964 převedla Národní galerie obraz Záliv smrti na Geofyzikální ústav Akademie věd, kde je vystaven v nově zrekonstruovaném přednáškovém sále ústavu, který kromě vědeckých přednášek hostí také výstavy obrazů a fotografií.
foto: Hana Hamplová, 2018
Julius Payer (1841 – 1915)
Julius Payer se narodil v roce 1841 v Šanově u Teplic. Na přání otce se stal vojákem, vystudoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě, vyznamenal se v rakousko-pruské válce. Své výtvarné nadání ve vojsku uplatnil při vytváření vojenských map. Od roku 1863 se věnoval vysokohorským výstupům v Alpách, které spojil s kartografickou prací. Kvůli svým zkušenostem byl přizván do německé polární expedice k břehům Grónska (1869) a roku 1872 se zúčastnil první rakouské polární výpravy k severnímu pólu. Přes svůj dramatický průběh byla tato výprava velmi úspěšná, bylo při ní mimo jiné objeveno neznámé souostroví pojmenované na počest císaře Země Františka Josefa.
Julius Payer se po návratu stal vědeckou i společenskou celebritou. Přesto se ve svých šestatřiceti letech rozhodl vzdát se vědecké a vojenské kariéry a věnovat se pouze malířství. Jeho výtvarná díla zachycují ve většině případů dobývání dalekého severu. Obrazy, při jejichž tvorbě zúročil své vzpomínky na krajiny věčného ledu, byly odbornou i laickou veřejností přijímány s nadšením. Julius Payer prožil závěr svého života v Julských Alpách, zemřel v roce 1915 v Bledu, pochován je ve Vídni.
