Komiks o vzniku seismických vln při zemětřesení a o jejich důležitosti pro poznávání stavby naší Země.
Vzdělávací komiks je určen žákům 1. a 2. stupně základních škol. Až se seznámíte s příběhem seismické vlny, zahrajte si deskovou hru, potřebovat budete jen figurky a hrací kostku.
Dílo lze volně stáhnout i šířit pod licencí Creative Commons (CC BY-SA 4.0) – za podmínek, že uvedete autora “Karolina Kučerová a Geofyzikální ústav AV ČR” a zachováte licenci.
Když se Země chvěje, příběh seismické vlny – PDF pro profesionální tisk
Obálka komiksu – PDF pro profesionální tisk
Když se země chvěje, příběh seismické vlny – PDF pro domácí tisk
Desková hra, Desková hra_zadní strana
Komiks vznikl na popud pracovníků Geofyzikálního ústavu Matěje Machka a Petra Brože. Nakreslila jej Karolina Kučerová (jejíž práci můžete sledovat na tomto videu či zde) a otextovala Lucie Lukačovičová. Na tvorbě se dále podílela Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a ESERO (European Space Education Resource Office).
Video k oficiálnímu představení komiksu s komentářem autorů, Aleše Špičáka, ředitele GFÚ AV ČR, a Michala Jareše z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
A tady jsou hlavní hrdinové příběhu o seismické vlně:
Starší sestra – chodí na osmileté gymnázium, zajímá se o přírodní vědy, sbírá různé zajímavosti a neobvyklé informace, které si snadno zapamatuje, když ji zaujmou – a taky neváhá se o ně podělit
Mladší bratr – má rád vesmír a superhrdinské příběhy, rád si čte a dívá se na filmy, má velkou představivost, je zvědavý, ale ne vždycky je program, který mu připravili dospělí, podle jeho vkusu
P-vlna (primární vlna) – seismická vlna, která se pohybuje nejvyšší rychlostí, tedy vždy “běží” jako první; šíří se od místa vzniku do všech stran, dokáže proběhnout skrz celou Zemi včetně zemského jádra, takže se může objevit na seismografu v Čechách, i když třeba vznikne na západním pobřeží Ameriky; na rozhraních různých prostředí (odlišná teplota a tlak v nitru země) mění rychlost a směr
S-vlna (sekundární vlna) – je pomalejší než P-vlna a navíc nemůže procházet kapalným prostředím (třeba tam, kde je hornina tak žhavá, že se taví a teče – tedy např. v zemském jádru); proto se své rychlejší “sestře” v průběhu cesty několikrát ztratí; ale při změně prostředí se vždycky objeví znovu; P-vlny a S-vlny jsou příčinou zemětřesení a vln tsunami na moři
Dvojčata
– první z “bratrů” je Loveova vlna, která kmitá kolmo ke směru svého pohybu, čili se vlastně plazí jako had, ve smyčkách ze strany na stranu;
– druhý je Rayleighova vlna, nejpomalejší ze všech, která je vlastně kruhová, proto se pohybuje v “kotrmelcích”, podobá se vlnění, jaké můžeme vidět u mořských vln, když se lámou, točí a vytvářejí “tunely”
Obě tyto vlny vznikají ve chvíli, kdy se P-vlna dostane na povrch, samy se šíří při povrchu a jsou pomalejší než P i S-vlny – proto o nich naše hrdinka neví, dokud nedoběhnou na stanici; a proto dvojčata měla možnost “vidět” zkázu, kterou za sebou jejich rychlejší “sestry” zanechaly.
