V13 OLIVINICKÝ ČEDIČ
LOKALITA: lom Smrčí
TYP HORNINY: vyvřelá výlevná, bazická
SLOŽENÍ: Hornina se skládá hlavně z plagioklasu, augitu, pyroxenu, olivínu a amfibolu. Zelené „pecky“ jsou tvořeny olivínem.
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: terciérní vulkanity křídové pánve, kozákovské souvrství, 4-5 mil. let
Existuje několik údajů radiometrického datování, shlukují se v intervalu 3,95-4,92 mil. let.
Pro vulkanity třetihorního stáří se často v české odborné literatuře používá předpona neo-, pro vulkanické horniny prvohorního stáří předpona paleo-.
VZNIK: Čediče na této lokalitě vznikly během závěrečné fáze sopečné aktivity probíhající na našem území v období třetihor (viz též V5). Láva olivinického čediče tvoří v celé oblasti jediný proud, který natekl do koryta staré Jizery. Láva přehradila tok řeky, což zapříčinilo vznik jezera a následné přeložení koryta řeky. Přívodní dráhu všech dnes známých výskytů zbytku proudu nalézáme u obce Prackov, kde je zachováno lávové jezero původního sopečného jícnu. S největší pravděpodobností zde v mladých třetihorách vznikla sopka strombolského typu, jejíž produkty zakrývají staré paleozoické vulkanity – kozákovské melafyry (viz V14).
Relativně mladá zlomová činnost rozdělila území do menších bloků a způsobila jejich vzájemné výškové posunutí. Jeden z takových zlomů na lokalitě Smrčí postihuje samotné čedičové těleso. Na zlomu se vyvinulo tzv. tektonické zrcadlo (ohlazená zlomová plocha) s rovnoběžnými rýhami – striacemi (viz též U12). Dle striací můžeme tedy přesně zjistit směr pohybu na tomto zlomu. Zároveň také víme, že stáří zlomové činnosti je menší než 4 miliony let.
Olivinické nodule (zelené pecky) představují utržené kusy zemského pláště, které byly vyneseny s bazaltovou taveninou k povrchu. Díky poměrně rychlému výstupu čedičové taveniny k povrchu byly útržky pláště dobře zachovány a nepodlehly přeměně.
O sloupcovité odlučnosti najdete více u vzorku V5.
VYUŽITÍ: kámen pro hrubou kamenickou výrobu, drcené kamenivo
Vzorek byl získán laskavostí firmy TARMAC CZ a.s.