U6 PÍSKOVEC A SLEPENEC
LOKALITA: Vyhnanov
TYP HORNINY: usazená, pískovec, slepenec
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: česká křídová pánev; druhohory, křída, cenoman, korycanské souvrství, 94-95 mil. let
VZNIK: Pískovec (vlevo)
Pískovec se šikmým zvrstvením a četnými otisky fosílií vznikl v mělkém moři v období svrchní křídy. Jeho výrazná vnitřní stavba je záznamem fyzikálních procesů řídících transport a ukládání písku v prostředí s proudící vodou. Nejčastějším způsobem transportu písku v takovém prostředí je migrace v podobě dun a čeřin (podobné tvary vznikají také větrem na pouštích). Šikmé vrstvičky (tzv. laminy) zrn písku vznikají při jeho ukládání na spádové straně duny (na souši hovoříme o závětrné straně), která se stále posouvá kupředu ve směru proudění (Vznik šikmého zvrstvení je popsán zde.) Směr, kterým se tyto vrstvičky uklánějí, je tedy ukazatelem směru proudů v mořském průlivu na území dnešního Králové-dvorska. Nahromadění schránek mlžů (především ústřic rodu Amphidonte) – oblé útvary viditelné na horní ploše vzorku (pískovec, detail C) – ukazuje, že nízké duny v mělkém moři byly hustě osídleny. Samotné schránky ústřic tvořené uhličitanem vápenatým (CaCO3) byly později rozpuštěny vodou kolující v porézním pískovci; šířka dutin po schránkách naznačuje, že šlo o ústřice se silnostěnnými miskami, odolávajícími působení vln a silných proudů v mělké vodě. V hornině můžeme pozorovat nejenom schránky živočichů, ale i stopy po jejich činnosti (ichnofosilie). Zde je to např. řez chodbou, jejíž stěny živočich vyztužil drobnými jílovitými kuličkami. Tato životní strategie mu pomáhala udržet tvar chodby v sypkém materiálu (pískovec, detail D).
Slepenec (vpravo)
Fosiliferní konglomerát (slepenec obsahující zkameněliny) ve Vyhnanově leží mezi šikmo zvrstvenými „královédvorskými“ pískovci a mladší jednotkou prachovitých pískovců, uloženou v hlubším a klidnějším prostředí. Tento hrubozrnný mělkomořský sediment pravděpodobně zaznamenává výkyv mořské hladiny, kdy po postupném změlčení mořského průlivu, vyplňovaného písečnými dunami, a případně i krátkodobém poklesu mořské hladiny, hladina moře stoupla. Postup břežní linie směrem k pevnině se nazývá transgrese. V průběhu transgrese došlo k erozi a přepracování starších uloženin a k erozi dosud vynořených částí pobřeží. Velikost zrn slepence i přes 1 cm (slepenec, detail B) ukazuje na vysokou energii vlnění v příbojové zóně. Kromě dutin po rozpuštěných schránkách ústřic lze ve slepenci nalézt otisky schránek mlže Pecten asper (hřebenatka) (slepenec, detail B) a úlomky větví a drobnější fragmenty rostlin (slepenec, detail A), pocházejících z erodovaných částí pobřeží.
Vzorek byl získán laskavostí firmy Kokam, s.r.o.
Pozice lokality odkud vzorek pochází
Vznik šikmého zvrstvení pohybem duny