Geovědní exkurze do Prokopského a Dalejského údolí v Praze 2024

Prokopsko-Dalejské údolí se nachází v jihozápadní části hlavního města Prahy a je charakteristické unikátním geologickým záznamem, lokální faunou a flórou, ale i historií dokládající počátek městského osídlení v prvním tisíciletí našeho letopočtu. K jeho formování do podoby takové, jakou ji známe dnes docházelo až během třetihor-čtvrtohor, avšak dokládá mnohem delší a složitější vývoj centrální části Českého masivu a Pražské pánve během celého paleozoika (prvohor). Tento vývoj je zaznamenán nejen typickými horninami a jejich strukturami, zlomy a puklinami, ale i vmístěním silurských podmořských vulkanických těles, jako jsou Hemrovy skály. Vzhledem k tomu, že během svého prvohorního vývoje byla velká část dnešního odkryvu údolí ponořena pod hladinou oceánu, jsou zde typicky nejvíce zastoupeny sedimentární horniny, ve kterých jsou zachovány fosilie nejrůznějších živočichů, tak jak byli rozšířeni v daném období a zeměpisné šířce.

Exkurze do Prokopského a Dalejského údolí bude zaměřena na návštěvu vybraných lokalit zahrnující třetihorní vulkanická tělesa (polštářové lávy), paleontologické lokality (Mušlovka, Lobolitová stráň) a vrásové struktury ve vápencových souvrstvích (Červený lom). Na začátku si krátce shrneme nejvýznamnější současné poznatky o vnitřní stavbě a vývoji Země a jaký mají hlubinné procesy probíhající v zemském nitru význam na vznik současných, ale i historických světových pohoří. Tím bude vysvětlen vztah mezi dynamikou planety a deformací zemské kůry velkého měřítka. V kontextu horotvorných procesů budou představeny modely vzniku Českého masivu a tedy i Pražské pánve a obou navštívených údolí. Na jednotlivých lokalitách proběhne výklad s ukázkou strukturních prvků na horninových výchozech a na vhodných stanovištích si předvedeme základní pracovní metodiku terénní geologie.

Pohled na část Prokopského údolí jihozápadním směrem od Vltavy. Na obrázky jsou Hlubočepské plotny (zdroj: https://www.fotopraha.com/)