V září letošního roku proběhnou dvě obhajoby disertačních prací. Dne 8. září 2020 bude svou práci Automatic and semi-automatic processing of seismograms from local networks WEBNET and REYKJANET obhajovat Ing. Jana Doubravová a 22. září 2020 bude RNDr. Tomáš Uxa obhajovat svou disertační práci Past and Present Permafrost and Active-Layer Phenomena as Indicators of Late Quaternary Environmental Changes.
Ing. Jana Doubravová se pod vedením Ing. Josefa Horálka, CSc. ve své práci zabývala využitím umělé neuronové sítě s nově zavedenou architekturou nazvanou Single Layer Recurrent Neural Network SLRNN (jednovrstvá rekurentní neuronová síť). Automatické zpracování seismických dat je nevyhnutelným krokem v seismologickém výzkumu a kvalita předzpracování seismických záznamů ovlivňuje veškeré následné zpracování. Dobře fungující předzpracování dat umožňuje efektivně využít lidské síly i výpočetní výkon při dalším zpracování a intepretaci seismických pozorování. Neuronové sítě umožnily aplikovat detektor trénovaný na záznamech ze sítě WEBNET v Západních Čechách/Vogtlandu na seismicitu měřenou sítí REYKJANET na Islandu (poloostrov Reykjanes). Značné snížení objemu dat s použitím spolehlivého detektoru užitečných seismických jevů je klíčovým prvkem pro efektivní manuální zpracování stejně jako pro sofistikované automatické zpracování dat, které umožňují kvalitní vědecký výzkum. Dále se zabývala vývojem interaktivního softwarového balíku Seismon_WB, který slouží pro rutinní manuální zpracování seismických dat, protože automatické zpracování zvláště při použití umělých neuronových sítí využívajících učení s učitelem je úzce spjato s manuálním zpracováním. Umělá neuronová síť potřebuje pro trénink příklady záznamů založené na precizním manuálním zpracování a naopak pro vyhodnocení automatického zpracování je potřeba manuálního posouzení zkušeným odborníkem.
Obhajoba disertační práce Jany Doubravové proběhne 8. 9. 2020 v 10:00 hodin na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Vylepšení lokálního katalogu seismických jevů s pomocí nového detektoru. Žlutě jsou vyznačena epicentra zemětřesení v západních Čechách, která byla takto nově detekována.
RNDr. Tomáš Uxa se ve své disertační práci pod vedením RNDr. Marka Křížka, Ph.D. z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zabýval možnostmi využití vybraných charakteristik a tvarů reliéfu vázaných na permafrost a jeho aktivní vrstvu – především strukturních půd a kamenných ledovců (viz obrázek) – pro popis vlastností přírodního prostředí v období pozdního kvartéru. Část prací rovněž probíhala na oddělení geotermiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Výsledky práce ukazují, že uvedené tvary reliéfu umožňují určit hranice rozšíření permafrostu v období jejich vzniku a aktivity. Lze je proto využít pro stanovení rozsahu permafrostu v minulosti (v tomto případě v období závěrečných fází poslední doby ledové), v oblastech, kde jsou dosud aktivní, však mohou posloužit i jako podpůrný zdroj pro upřesnění současného rozšíření permafrostu. Vzhledem k tomu, že poloha, velikost a tvar strukturních půd a kamenných ledovců se mění v závislosti na klimatických (především teplotních) podmínkách a vlastnostech permafrostu, lze jejich prostřednictvím získat také informace o charakteru klimatu či mocnosti aktivní vrstvy permafrostu v minulosti. Jejich současná dynamika rovněž umožňuje detekovat probíhající klimatické změny.
Tomáš Uxa bude svou disertační práci obhajovat 22. 9. 2020 v 10:00 hodin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Příklady mapovaných tvarů reliéfu dokládajících přítomnost permafrostu v minulosti: reliktní (A) strukturní půdy na Luční hoře v Krkonoších
a (B) kamenný ledovec ve Spálené dolině v Západních Tatrách.