Dne 10. června 2020 bude náš kolega Mgr. Ondřej Krýza obhajovat svou doktorskou práci „Analogové a numerické simulace geodynamických systémů – poznatky z modelů kolizní tektoniky na Zemi a bahenních proudů na Marsu“. Vedoucím doktorské práce je doc. Mgr. Ondrej Lexa, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, konzultantem je Mgr. Prokop Závada, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Významná část práce probíhala právě v Geofyzikálním ústavu, kde byly vyvinuty analogové (laboratorní) modely vzniku a vývoje vrás vznikajích nad oblastmi tavení ve spodní kůře Země. Dále u nás vznikla i originální studie bahenních proudů na Marsu.
Analogové a numerické modelování v geovědách představují dva nástroje poznání fyzikálních principů, které řídí deformaci hornin a přenos tepla. Současný rozvoj a pokrok poznání v oblasti deskové tektoniky a planetologie vyžaduje kombinaci obou přístupů pro simulaci procesů, které nelze studovat přímo. Zatímco v laboratorních modelech můžeme detailně sledovat vývoj deformace pomocí obrazové analýzy, numerické simulace využívají metody pro řešení příslušných rovnic přemístění a přenosu tepla v matematickém modelu.
Obrázek: Model vrás odlepení vznikajících v zemské kůře. Spodní plastické vrstvy modelu obsahují šupiny vosku s fluorescenčním barvivem, které vizualizuje deformační stavbu.
V doktorské práci se O. Krýza věnoval nejen modelům vzniku a vývoje zakřivených horských pásem (tzv. oroklin), vzniku a vývoje vrásnění a gravitačních nestabilit vznikajících ve spodní kůře Země, ale i modelům vzniku bahenních proudů v atmosférických podmínkách Marsu. Výsledky analogových modelů vzniku oroklin i rozsáhlých vrás nad oblastmi tavení přinášejí hlubší pochopení způsobu deformace ve spodní a svrchní kůře, ke které dochází při složitých horotvorných procesech.
Modelování vzniku a vývoje bahenních proudů v prostředí Marsu ukazuje nový koncept studia procesů spojených s bahenním vulkanismem v nízkém atmosférickém tlaku. V této poslední studii se O. Krýzovi společně s dalším kolegou z našeho ústavu, Mgr. Petrem Brožem, Ph.D., podařilo ukázat, že se bahenní proudy na Marsu chovají podobně jako lávové proudy havajského typu na Zemi. Toto pozorování přispívá k diskuzi, jestli je možné na základě satelitních fotografií interpretovat tvary některých útvarů viditelných na povrchu Marsu jako výsledek tečení bahna nebo lávy, a tím lépe pochopit, jak se Mars vyvíjel. Tyto poznatky publikovali v prestižním časopise Nature Geoscience.
Obhajoba disertační práce Mgr. Ondřeje Krýzy proběhne na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pozvánka na obhajobu je dostupná zde.
Ing. Miroslava Macháčková
PR manažerka