Mapu trhlin, které vznikly v důsledku zemětřesení o síle 6,4 a 7,1 ve dnech 4. a 5. července 2019 s epicentry v blízkosti města Ridgecrest (obr. 1), sestavila Americká geologická služba (USGS) na základě terénního mapování, leteckého průzkumu a satelitních snímků. Žlutá tučná linie označuje trhlinu, která vznikla během zemětřesení 4. července, modré tučné linie označují trhliny, které vznikly při zemětřesení 5. července. Průběh a rozsah trhlin odpovídají rozložení dotřesů obou zemětřesení.
Vedle dotřesových zemětřesení na zlomech, aktivovaných oběma výše uvedenými zemětřeseními, došlo v posledních dvou dnech k oživení slabé zemětřesné činnosti severně od dotřesové série v oblasti významné geotermální lokality Coso, což dokládá druhá mapa. Modře jsou znázorněna epicentra zemětřesení od r. 1970 do 4. července 2019, červeně epicentra zemětřesení od 4. do 11. července. Slabá zemětřesná činnost, často rojového charakteru, je v této geotermální lokalitě běžná.
Ničivá zemětřesení v Kalifornii 4. – 5. července 2019 o síle 6,4 a 7,1 (zpráva z 6. 7. 2019)
Na Den nezávislosti (Spojených států), 4. července 2019, došlo v Kalifornii k silnému zemětřesení o magnitudu 6,4. K silným zemětřesením dochází v Kalifornii nejčastěji na zlomu San Andreas. V tomto případě však zemětřesení vzniklo mimo zlomovou strukturu San Andreas v blízkosti zlomu Garlock (obr. 1, obr. 2).
Obrázek 1 – Epicentra významných kalifornských zemětřesení z období 1769 – 1989 a průběh významných zlomů. Červené symboly vyjadřují příslušnost k určité třídě magnitud. Modrý kruh vymezuje epicentrální oblast zemětřesení ze 4. a 5. července 2019 (mapový podklad – USGS Professional Paper 1515, 2005)
Obrázek 2 – Epicentra zemětřesení v jižní Kalifornii, k nimž došlo v letech 1981 – 2005, od magnituda 0, tedy včetně velmi slabých, obyvateli nepocítěných mikrozemětřesení. Vyobrazeno je více než 400 000 epicenter. Modrý kruh vymezuje epicentrální oblast zemětřesení ze 4. a 5. července 2019 (epicentrální mapa – Appalachian State University).
K zemětřesení došlo horizontálním posunem sousedních horninových bloků podél svisle ukloněného zlomu, ohnisko otřesu se nacházelo v hloubce 11 km. Z průběhu série dotřesů je zřejmé, že zemětřesení aktivovalo kromě struktur paralelních se zlomem Garlock, probíhajících ve směru jz – sv, také zlomové struktury sz – jv, které jsou na něj kolmé (obr. 3 a 4). V levé spodní části obr. 3 je dobře patrné odpojení zlomu Garlock od zlomu San Andreas. Na obr. 3 a 4 je rovněž dobře patrná souvislost průběhu zlomových struktur a reliéfu zemského povrchu.
Obrázek 3 – Oblast, kde došlo k zemětřesení M 6,4 ze 4. července 2019 a jeho dotřesům ze 4. a 5. července, zobrazená na digitálním modelu reliéfu této části Kalifornie (mapový podklad – GeoMapApp, epicentrální údaje – USGS). V morfologii zemského povrchu je zlom Garlock velmi dobře patrný, v levé spodní části obrázku je zachyceno i odpojení zlomu Garlock od zlomu San Andreas v místě jeho ohybu (tzv. Big Band). Rovněž zlomové struktury orientované ve směru ssz-jjv jsou v morfologii oblasti velmi dobře patrné.
Přestože zemětřesení o magnitudu větším než 6 nejsou v této oblasti běžná a očekávalo se obvyklé postupné tlumení dotřesové série, došlo následujícího dne 5. července večer místního času (6. července brzy ráno středoevropského času) v této oblasti k zemětřesení o magnitudu 7,1. Epicentrum tohoto zemětřesení se nacházelo jen asi 10 km od epicentra zemětřesení ze 4. července. K zemětřesení došlo opět horizontálním posunem horninových bloků podél svislé zlomové plochy, ohnisko se nacházelo v hloubce asi 15 km. Velikost plochy, která se na zlomu dala během zemětřesení do pohybu, je odhadována na 70 km x 15 km. Poloha epicentra a průběh dotřesové série svědčí o tom, že k zemětřesení došlo na zlomové struktuře směru sz-jv, kterou epicentra dotřesů velmi dobře mapují (obr. 4).
Obrázek 5 – Epicentra zemětřesení M 6,4 a M 7,1 ze 4. a 5. července 2019 (červené symboly) a jejich dotřesů ze 4. až 6. července (modré symboly), zobrazená na digitálním modelu reliéfu této části Kalifornie (mapový podklad – GeoMapApp, epicentrální údaje – USGS). Aktualizováno 6. 7. 2019 v 10:00 SELČ.
RNDr. Aleš Špičák, CSc.