Zemětřesení v centrálním Chorvatsku z úterý 29. prosince 2020 s časem vzniku 12:20 středoevropského času bylo nejsilnějším otřesem série zemětřesení, které postihly Chorvatsko na přelomu let 2020/2021 a jejichž dotřesová série k dnešnímu dni stále trvá. Toto zemětřesení mělo magnitudo 6,4 a jeho epicentrum se nacházelo přibližně 50 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu, u obce Petrinja (45.4002° s.š., 16.2187° v.d.), ohnisko pak bylo v hloubce 10 km pod zemským povrchem.
Otřesy si vyžádaly nejméně sedm obětí a způsobily velké materiální škody s řadou zřícených a poškozených budov převážně v centrální části Chorvatska. Kromě nejvíce postižených oblastí měst Sisak, Petrinja a Glina, způsobilo zemětřesení nemalé škody také v Záhřebu, kde byla zničena například budova ministerstva obrany, barokní kostel svaté Kateřiny, či kostel svatého Marka ve staré části města. Zemětřesení bylo široce pocítěné i v okolních zemích, ve Slovinsku, v Maďarsku, Rakousku, Bosně, či Itálii, ale i na Slovensku a na území České republiky.
Magnitudo, které vyjadřuje sílu zemětřesení v místě jeho vzniku, je určeno instrumentálně, bezprostředně však nevypovídá o velikosti účinků zemětřesení v konkrétním místě pozorování. Zde hraje roli ještě vzdálenost od epicentra, hloubka ohniska, a lokální podmínky v místě pozorování, odrážející především geologický podklad. Velikost místních účinků je vyjádřena ve stupních makroseismické intenzity, které tyto vlivy zohledňují. Makroseismické stupně (stupnice EMS-98, škála I-XII) se stanovují neinstrumentálně, z bezprostředního pozorování účinků zemětřesení zaznamenaných pozorovateli. Velkou roli zde hraje kvalita popisu pocítěných účinků, a tak je nezbytný statistický přístup při zpracování makroseismických hlášení. Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, makroseismická intenzita se však v různých místech liší, a obecně klesá se vzdáleností od epicentra.
Maximální makroseismická intenzita blízko epicentra na území Chorvatska byla stanovena na stupeň VIII (těžce ničivé) až IX (destruktivní). Na území České republiky byla tato intenzita vyhodnocena z makroseismických dotazníků na webových stránkách Geofyzikálního ústavu (GFÚ). Pro určení makroseismické intenzity chorvatského zemětřesení bylo zpracováno celkem 663 relevantních dotazníků došlých do GFÚ. Většina pozorování, 62 %, byla zaznamenána ve vyšších patrech (5. patro a výše), 72 % pozorování ve 4. a vyšším patře panelových nebo zděných domů. V 89 % případů bylo zemětřesení pocítěné jako slabé zachvění, v 64 % případů bylo doprovázené kýváním zavěšených předmětů. K poškození budov nedošlo, pouze 10 respondentů (tj. 1,5 % všech pozorování) hlásilo poškození omítky. Lidé zmiňovali strach (ve 35 % případů), neklidná zvířata byla hlášena v 6 % případů. Rozložení makroseismických hlášení odráží koncentraci obyvatel do větších urbanistických celků v kombinaci s lokálními geologickými podmínkami. Celkově byla makroseismická intenzita podle stupnice EMS-98 na území České republiky stanovena na stupni III (slabé).