Srdečně gratulujeme kolegovi Janu Mrlinovi k získání ocenění za celoživotní práci. Dne 12. října 2021 obdržel dr. Mrlina na mezinárodní Astronomické a geofyzikální konferenci v Káhiře jako jediný zahraniční účastník medaili za celoživotní přínos k rozvoji gravimetrie v Egyptě. Od 90. let spolupracoval s egyptskými vědci například na lokalizaci podzemních dutin v prostoru tzv. Města mrtvých, na gravimetrickém měření v geodynamické síti Kalabsha na západní straně Asuánského jezera či gravimetrickém průzkumu v Luxoru v Údolí králů a v Údolí královen. Cenu mu předali prof. dr. Gad El-Qady, ředitel Národního výzkumného ústavu pro astronomii a geofyziku v Helwanu a prof. Dr. Elsayed A. Issawy, ředitel Seismologického výzkumného střediska v Asuánu.
Obr. 1 – Dr. Jan Mrlina s ředitelem NRIAG, prof. dr. Gad El-Qadym, před konferenční halou
Obr. 2 – Dole vpravo medaile a vlevo odměna za ústřední přednášku (key note lecture) v sekci geodynamiky
Metoda gravimetrie
Jan Mrlina je specialistou v geofyzikálním výzkumu a průzkumu se zaměřením na vývoj a aplikaci metody gravimetrie. Tato metoda je schopna identifikovat a lokalizovat změny hustot hornin v zemské kůře pomocí měření relativního tíhového zrychlení na profilech nebo v ploše. Pomocí gravimetrické metody je tak možné sestavit geologický model území, vyhledávat ložiska nerostných surovin a tektonické poruchy a také provádět průzkum stavebních ploch s ohledem na jejich nehomogenitu nebo přítomnost podzemních dutin, což lze uplatnit i v archeologickém průzkumu.
Obr. č. 3 – Jan Mrlina s gravimetrem Scintrex CG-3 na pouštních dunách
Spolupráce s egyptskými institucemi
Jan Mrlina se během své pracovní kariéry věnoval spolupráci s mnoha zahraničními institucemi, např. Athénskou univerzitou, GFZ v Postupimi, Lipskou univerzitou, Institute du Physique du Globe v Paříži, Universitas Gadjah Mada v Jakartě, Indonésii, Institute of Physics of the Earth v Moskvě a dalšími. Mezi nejaktivnější ale patřila spolupráce v Egyptě, kde byl hlavním partnerem Národní Institut pro astronomii a geofyziku (NRIAG) v Helwanu na jižním okraji Káhiry. Již během první návštěvy v roce 1994 byl realizován průzkum jednoho z hlavních silničních průtahů v Káhiře nedaleko citadely s cílem lokalizovat podzemní dutiny v prostoru tzv. Města mrtvých.
Spolupráce pokračovala v roce 1997. Bylo provedeno gravimetrické měření v geodynamické síti Kalabsha na západní straně Asuánkého jezera, kde opakovaně dochází k zemětřesením, což je pro asuánskou přehradu hlavní rizikový faktor. Jan Mrlina zde prováděl měření, a také působil jako školitel a supervizor pro vylepšení metodiky prací a zácvik místních kolegů. Měření na Asuánu probíhají dodnes.
Obr. č. 4 – Měření v horké poušti u Asuánu. Kvůli Slunci je v poušti důležité zakrýt celé tělo oblečením a mít pevné boty, které jsou ochranou nejen před ostrými kameny, ale i štíry a hady
V roce 1997 byl také realizován gravimetrický průzkum v Luxoru na archeologických lokalitách v Údolí králů a Údolí královen s cílem vyhledání dosud neobjevených hrobek faraónů či jejich manželek. Bohužel krátce po zahájení prací došlo ke známému teroristickému útoku u chrámu Hatsepšovet, kde zahynulo 62 lidí. Přesto Jan Mrlina s egyptským týmem na lokalitě zůstal a projekt dokončil, což vedení NRIAG velmi ocenilo, neboť po incidentu jiné zahraniční týmy působící v Luxoru okamžitě odjely. Výsledkem bylo ověření gravimetrických anomálií několika faraonských hrobek, čímž se potvrdilo, že gravimetrická metoda je pro takový archeologický výzkum vhodná. Pokračování projektu prověření dalších anomálií mimo známé hrobky v dalším roce bohužel nebylo schváleno egyptskými úřady.
Obr. č. 5 – Archeogeofyzikální průzkum v Údolí králů u Luxoru, konkrétně v okolí hrobky faraóna Setiho I. (Jan Mrlina vlevo)
Mezi další projekty patřil geodynamický výzkum seismotektonické oblasti Suezkého zálivu, geofyzikálně inženýrský průzkum lokalit budoucí rozsáhlé výstavby „vnější Káhiry“, vyhledávání dutin v prostoru vápencových lomů, ale i zpracování dat z dalších projektů jako byl např. výzkum geoidu v okolí Kilimanjara v Tanzánii.
Práce v egyptském podnebí není snadná
Jak na celé období spolupráce Jan Mrlina vzpomíná? „Cesty do Egypta představovaly opravdu tvrdou práci, neboť například na Asuánu jsme za tmy vyráželi do pouště a za tmy se vraceli, a to po dobu třeba 10 dní. Horko, slunce, vítr, prach a písek byl náš život. Celý den jsme jezdili terénním vozem nebo chodili pěšky mezi geodynamickými body a prováděli měření,“ říká Jan Mrlina a zdůrazňuje, že důležitou součástí práce bylo školení a předávání znalostí. „Přenos zkušeností trval prakticky po celou dobu spolupráce. Štěstím bylo, že se vytvořily velmi přátelské osobní vztahy, bez kterých by tak dlouhodobá spolupráce nebyla možná. To byl důvod, proč jsem přijal pozvání na mezinárodní konferenci v říjnu 2021, přestože pandemická situace nebyla příznivá. Ačkoliv několik blízkých egyptských kolegů již nežije, věřím, že plány, které jsme během konference a rekognoskace terénu u Asuánské přehrady sestavili, se nám podaří realizovat. A to právě díky přátelským osobním vztahům.“
Obr. č. 6: Jan Mrlina na návštěvě v rodině jednoho z egyptských kolegů
Spolupráce s egyptskými institucemi bude pokračovat i v budoucnosti
Prof. Dr. Elsayed A. Issawy v dopise potvrzujícím předání ocenění uvádí, že se těší na další výzkumné projekty v Egyptě, které potvrdí dlouhodobě výborné vědecké a osobní vztahy. K budoucím pracovním plánům v Egyptě Jan Mrlina uvádí: „Za hlavní projektové náměty v blízké budoucnosti pokládám mimořádné mikrogravimetrické měření v Cheopsově pyramidě, ale i komplexní geofyzikální výzkum regionu Toshka západně od Abu Simbelu, kde chceme realizovat seismologický, strukturně-tektonický a hydrologický průzkum včetně geodynamického monitorování zemětřesné oblasti, jako podklad pro celkový rozvoj a osidlování oblasti.“
Přejeme kolegovi Janu Mrlinovi další úspěšné projekty a co nejméně překážek v práci. Gratulujeme k ocenění jeho vědecké práce, které stvrzuje kvalitu české vědy a možnosti jejího prosazení v zahraničí.
Miroslava Macháčková
PR manažerka