Mrtvé stromy či jejich torza jsou přirozeným domovem celé řady hmyzích druhů a dřevokazných hub, které však ve velkém mizí z naší krajiny. Dřevo je totiž ze zahrad a parků zpravidla odváženo či páleno, aby spadlé větve a kmeny stromů nehyzdily zelené plochy určené pro naši rekreaci. Přitom úbytek organismů žijících v tlejícím dřevě způsobuje pokles potravní nabídky pro celou řadu dalších druhů (např. ptáků).
Ve snaze čelit úbytku druhové skladby organismů jsme na spořilovských pozemcích Akademie věd umístili několik hromad špalků, větví a kmenů a vytvořili tzv. broukoviště. Broukoviště nabízí různým druhům hmyzu a dřevokazným houbám vhodné místo pro jejich život. Zdánlivě neupravená hromada dřeva před vámi je tak domovem pro stonožky, mnohonožky, dešťovky, pavouky, chvostoskoky, svinky, mravence a škvory. Když budeme mít štěstí, uvidíme i krasce třešňového (na obrázku), který má rád dřevo z třešňových stromů.
Zřídit broukoviště přitom není nikterak složité. Stačí, když na své zahradě ponecháte někde v koutě suché větve, či kusy kmenu. Nebo starý strom nepokácíte celý, zkrátíte ho na výšku dvou metrů, zbavíte nebezpečných větví a necháte stát. Ideálně na osluněném místě. Brouci a houby si pak tlející dřevo sami najdou. A nejenom ti, kmeny a větve totiž poskytují úkryt i ještěrkám, slepýšům, ježkům či drobným pěvcům. A pokud do osluněných částí broukoviště navrtáme otvory, osídlí je také samotářské včely.
Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Autor snímku: Siga, licence: CC BY-SA-3.0.h
