Výzkum Ondřeje Krýzy byl prezentován v časopise Eos, uznávaném popularizačním magazínu vydávaném Americkou geofyzikální unií (AGU), který se zaměřuje na zpřístupnění pokroků v oblasti věd o Zemi a vesmíru širší veřejnosti.
V severních nížinách Marsu se nachází tisíce malých kuželů, o kterých panuje ve vědecké komunitě přesvědčení, že vznikly před desítkami až stovkami miliónů let vytékáním bahna z podzemí. Jednalo by se tak o marsovské obdoby pozemských bahenních sopek. Bahno na povrchu Země a Marsu se však chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který na Marsu panuje a který způsobuje nestabilitu vody. Její schopnost zůstat v kapalném stavu je ale výrazně ovlivněna typem a množstvím rozpuštěných solí. Až doposud přitom nebylo jasné, jak by přítomnost různých solných roztoků a jejich koncentrací vlastnosti bahna v nízkém tlaku změnila.
🔗 Celý článek si můžete přečíst zde: https://eos.org/articles/salt-may-be-key-to-martian-mudflows
Publikace v Eos představuje významný úspěch a potvrzení kvality naší vědecké práce v mezinárodním měřítku. Magazín Eos patří mezi přední zdroje populárně-naučných článků z oblasti geověd a přispívá k šíření výsledků vědeckého výzkumu širší veřejnosti.
Odkaz na studii:
Ondřej Krýza, Petr Brož, Mark Fox-Powell, Věra Pěnkavová a kolektiv:
Small amounts of dissolved salt increases the mobility of mud flows on Mars and other extra-terrestrial bodies https://www.nature.com/articles/s43247-025-02110-w#Abs1
Doprovodné video:
Obrazový materiál:
Obrázek 1: Jeden z menších kuželů bahenní sopky Dashgil v Ázerbajdžánu. FOTO: Petr Brož
Obrázek 2: Kandidát na sopečný bahenní proud na Marsu. Převzato z Brož a kol. (2019).
Obrázek 3: Pohled na nízkotlakou komoru v britské Open University, ve které se pokusy s bahnem prováděly. Komora umožňuje snížit atmosférický tlak na průměrné hodnoty panující na povrchu Marsu během pár minut. FOTO: Petr Brož
Obrázek 4: Ukázka některých tvarů bahenních proudů pro odlišné koncentrace soli (konkrétně se jedná o MgSO4 a koncentrace 0.5 % a 10 %). S vyšším obsahem soli se zvyšuje dosah proudu, ale mění se i způsob toku a tvar proudu.
Obrázek 5: Vysvětlení měnícího se chování bahna s narůstajícím obsahem soli. Pokud je koncentrace nízká, bahno zamrzá snadněji. Pokud je obsah soli vyšší, snižuje se viskozita bahna i jeho zamrzání. Pokud je ovšem bahno “nasyceno” solí, zvyšuje se výrazně jeho viskozita. Bahno tedy teče hůře, ale zamrzá výrazně později.
Ondřej Krýza (FOTO: Miroslava Macháčková)