ou6 ORTORULA-AMFIBOLIT
LOKALITA: lom Křoví u Velké Bíteše
TYP HORNINY: přeměněná
SLOŽENÍ: Vystavený vzorek představuje dva různé typy hornin – světlou ortorulu a tmavý amfibolit. Světlé polohy ortoruly jsou zohýbané a roztrhané, zatímco tmavý amfibolit vyplňuje prostor mezi útržky a polohami ortoruly. Světlá ortorula je tvořena převážně minerály jako jsou křemen, draselný živec, sodno-vápenatý živec neboli plagioklas a slídy muskovit (světlá) a biotit (tmavá). Černý amfibolit je naproti tomu tvořen hlavně tmavým minerálem amfibolem, světlým plagioklasem a slídami vzniklými z amfibolu během cesty horniny k zemskému povrchu.
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: moravikum; K přeměně, která zformovala současný vzhled hornin, došlo před 340 milióny lety během variského vrásnění. Stáří původních hornin před přeměnou odhadujeme na 570 milionů let.
VZNIK: Rula i amfibolit vznikly přeměnou žuly (rula) a čediče (amfibol) v hloubce 25 km při teplotách okolo 650 °C během variského vrásnění před 340 mil. lety. I když obě horniny prodělaly stejný stupeň přeměny, vidíme, že každá z nich reagovala jiným způsobem na působící napětí uvnitř tektonických desek. Rula, která je za daných teplot a tlaků „tvrdší“ se ohýbá a trhá. Amfibolit je měkčí a plastičtější.
Přepokládáme, že žula i čedič již před přeměnou tvořily společné těleso, ve kterém byly izolované části (tzv. enklávy) čedičového složení uzavřeny v žule. Takovéto těleso mohlo vzniknout mísením magmat z několika zdrojů (viz Mísení magmat vzorek V0) při roztahování, ztenčování a prohřátí zemské kůry a nejsvrchnějšího pláště (tzv. riftingu) před 570 milióny lety na severním okraji superkontinentu Gondwany.
Vznik vrás v laboratoři ukazuje následující video. Pohyblivý posuvný bok skleněného boxu stlačuje horizontálně uložené vrstvy různě barevného písku. Pozorujeme obdobný vznik vrás jako v rulových páscích na exponátu.
video: analogový model vzniku vrás
Vzorek byl získán laskavostí firmy Colas cz, a.s.
Pozice lokality odkud vzorek pochází