Grantová agentura České republiky (GAČR) je předním českým poskytovatelem finančních prostředků na základní výzkum. V letošním roce uspěli řešitelé z GFÚ jak v kategorii standardních projektů, tak v kategorii vysoce výběrových grantů EXPRO! Nové projekty začnou od ledna 2025.
Tomáš Uxa (řešitel)
Určení vlivu mrazového zdvihu a poklesu na termální režim permafrostu a sezónně zmrzlé půdy a jeho implementace do modelů mrznutí a tání
Cílem projektu je vyvinout a otestovat nové modely zohledňující vliv vertikálních deformací půdy v důsledku mrznutí a tání na termální režim permafrostu a sezónně zmrzlé půdy, což umožní lépe pochopit a předvídat jejich dynamiku i odezvu na proměnlivost klimatu.
Petr Brož (řešitel)
Efuzivní kryovulkanismus: souboj fází ve vodním sloupci za sníženého atmosférického tlaku
Cílem projektu je zlepšit porozumění procesu efuzivního kryovulkanismu studiem dvojího fázového přechodu vody v prostředí sníženého atmosférického tlaku panujícího na povrchu Marsu i v prostředí vakua.
Jiří Laurin (spoluřešitel) / Stanislav Opluštil (PřF UK; řešitel)
Tropické klima a odezva vegetace během prvohorního zalednění; integrovaná studie prostorové a časové proměnlivosti
Tento projekt je zaměřen na poznání procesů, které řídily změny v rozsahu polárních ledovců a zároveň ovlivňovaly podnebí v tropickém pásu během chladného období pozdních prvohor, před ~340 až 280 miliony lety.
EXPRO: Jan Burjánek
Komplexní geofyzikální analýza probíhající sopečné erupce na poloostrově Reykjanes
Cílem projektu je porozumět vývoji přívodního systému magmatu za pomoci dat ze stávající seismické sítě, magnetotelurických měření, terénního výzkumu a pokročilého analogového a numerického modelování.
REYKJANET: Práce na seismické stanici FAF v pohoří Fagradalsfjall. Stanice byla den před zaplavením místa lávou přesunuta na nejbližší kopec a podle něj dostala své nové jméno Hraunssels-Vatnfell – HRV. (Foto: Jakub Klicpera – vedoucí týmu Geofyzikální observatoře, 2022)
Jen během tohoto roku došlo na poloostrově Reykjanes (Island) k několika výlevům magmatu, které nejen vzbudily celosvětovou pozornost mimo jiné tím, jak postihly místní infrastrukturu a obyvatele města Gríndavík. GFÚ na Islandu provozuje seismickou síť REYKJANET již od roku 2013. Poprosili jsme Jana Burjánka o zodpovězení několika otázek.
Jak cenné je mít seismickou síť v blízkosti aktivní sopky?
Samozřejmě je to velmi cenné. Pohyb magmatu v zemské kůře narušuje okolní prostředí a způsobuje velké množství otřesů. Jejich přesná lokalizace pak umožňuje magma nepřímo trasovat. Jsou-li seismické stanice v on-line režimu a posílají naměřené otřesy do datového centra v reálném čase, je možné tyto data okamžitě vyhodnocovat, a pohyb magmatu tak bezprostředně monitorovat. Seismická síť tak hraje zásadní roli pro předpověď budoucích erupcí, což je důležité z praktického hlediska. Vývoj seismické aktivity pak umožňuje též pochopit, za jakých okolností k erupcím dochází – proč zrovna tady a teď?
Co budete v rámci grantu na Islandu zkoumat?
Probíhající sopečnou erupci. Máme dobře rozdané karty, v oblasti provozujeme seismickou síť více jak 10 let. Máme tedy velmi dobře zaznamenaný počátek erupce z hlediska seismické aktivity. V rámci grantu pak budeme analyzovat změny vlastností zemské kůry v průběhu erupce pomocí seismických a geoelektrických metod. Tyto pozorování se budeme pokoušet vysvětlit pomocí fyzikálních modelů. Obecně se studovaný magmatický systém chová docela neočekávaně. V počáteční fázi se výlevy magmatu opakovaly s přibližně roční periodou, v probíhající fázi pak frekvence značně narostla (v průměru 2x za měsíc). Zákonitosti těchto procesů jsou takřka neznámé, zatím jsme spíše jen diváci.
A co jsou hlavní očekávání?
Island je jedinečnou oblastí, kde Středoatlantský hřbet vystupuje nad mořskou hladinu, což je samo o sobě unikátní situace, 98% oceánských hřbetů se nachází pod oceánem. Oblast našeho zájmu je pak poloostrov Reykjanes, kde začala nová epocha vulkanické aktivity po osmi stoletích klidového období. Naše seismická síť tak je na v pravou chvíli na pravém místě. Očekáváme, že se náš projekt přinese nový pohled na vznik a vývoj přívodních magmatických systémů v oblasti středooceánských hřbetů a podaří se nám tak poodhalit co kontroluje jejich dynamiku. Je to opravdu jedinečná příležitost.
Severní část ostrova Jamese Rosse v Antarktidě, kde bude probíhat část terénních měření pro validaci vyvíjených modelů. Foto: Tomáš Uxa, 2024
Rozložení kontinentů, maximální rozsah polárního zalednění a pozice studovaných oblastí; období karbonu, před c. 320 mil. lety; upraveno podle Scotese (2014).
Pohled na nízkotlakovou komoru v britské Open University. Komora umožňuje snížit atmosférický tlak na průměrné hodnoty panující na povrchu Marsu během pár minut. Foto: Petr Brož
Více o kategorii grantů GAČR “EXPRO” naleznete v odkazu