U5 PÍSKOVEC
LOKALITA: lom Lány (Trutnov)
TYP HORNINY: usazená, pískovec
REGIONÁLNĚ GEOLOGICKÁ JEDNOTKA A STÁŘÍ: podkrkonošská pánev; mladší prvohory, perm, stupeň saxon, trutnovské souvrství, cca 290 mil. let
VZNIK: Šikmé zvrstvení, vzniklo jako záznam ukládání vrstev písku na spádové straně velké duny v korytě řeky, která před cca 290 mil. lety tekla v oblasti dnešního Trutnova. Písek byl po dně řeky transportován v podobě dun, především během povodní (Obr. 1, Obr. A, Obr. C – I). Skutečnost, že svrchní část dun je seříznuta erozivní plochou, ukazuje na pokles hladiny vody. Nad touto plochou byla uložena vrstva jílu, což vypovídá o následném usazení vrstvy bahna z klidné vody zbývající v řece po povodni. Rozpraskání vrstvy jílovce do sítě polygonálních prasklin zvýrazněných na ploše kamene odvrácené od cestičky (Obr. B, Obr. C – III) hrubozrnějším materiálem je dokladem o vyschnutí říčního koryta. Epizody vysychání a usazování (Obr. D, Obr. C – IV) se několikrát opakovaly, o čemž svědčí skutečnost, že erodováné a opracováné útržky jílovcové vrstvy se vyskytují v několika úrovních .
V tzv. trutnovském souvrství, odkrytém v lomu Lány a na dalších místech trutnovska a náchodska, existuje mnoho dokladů pro velké výkyvy srážek a ve vodnatosti řek v prostředí subtropické polopouště, jíž byl Český masiv v období permu (tehdy se nacházel v oblasti kolem 10° severní šířky).
Vzorek byl získán laskavostí firmy Krákorka a.s.
Pozice lokality odkud vzorek pochází
Obr. 1 – Šikmé zvrstvení v pískovci jako záznam pohybu duny
Obr. A – Detail šikmého zvrstvení zvýrazněný střídáním červených a šedých proužků (vznik popsán na obr. 1 a obr. C – I)
Obr. C – Skica procesů, z nichž každý zanechal v hornině svůj záznam
Obr. B – Bahenní praskliny vyplněné světlým hrubozrnným pískem (zadní strana exponátu) (vznik popsán na obr. C – III)
Obr. D – Ploché dutiny po vyvětralých útržcích vyschlého bahna, místy vyplněné červenohnědým sypkým materiálem vzniklým rozpadem útržků na prach (zadní strana exponátu) (vznik popsán na obr. C- IV)