Odpoledne 3. 8. 2022 začala na poloostrově Reykjanes erupce ze sopečné pukliny v oblasti Meradalir. Jedná se o poklidný výlev lávy. Objemem je erupce větší než ta, kterou jsme pozorovali loňského roku u Fagradalsfjall. Loňská a tato erupce se nachází místně pouze několik kilometrů od sebe.

Obr. 1: Erupce ze sopečné pukliny. Foto: Jón Águst Erlingsson (RÚV – Islandská veřejnoprávní stanice), Hólmfríður Dagný Friðjónsd (RÚV)

 

Obr. 2: Na mapě (4. 8. 2022) je znázorněno místo výstupu lávy z letošního a loňského roku a rozsah erupce. Červená úsečka značí letošní sopečnou puklinu, červeně šrafovaná oblast je současný rozsah výlevu lávy. Místa, kde hrozí otevření nových puklin a následné erupce jsou naznačena jako fialový obdelník. Sopečné krátery z roku 2021 (oranžová) a rozsah loňského výlevu lávy (černě šrafovaná oblast). Autor: Islandský meteorologický úřad (IMO), University of Iceland a Islandský zeměměřičský úřad

 

První den měla puklina délku 260 m a produkci lávy 20 m3/s, během druhého dne se puklina zmenšila na 100 m s výlevem 10-15 m3/s. Teplota lávy je zhruba 1200°C (podobně jako v loňském roce). Analýza složení lávy a sopečných plynů zatím probíhá, ale dá se předpokládat, že situace bude obdobná jako vloni a úřady povolí vstup do blízkosti vulkánu. Oblast si můžete prohlédnout na map.is (v postranní liště je možné si zatrhnout a zobrazit loňskou (Jarðeldar á Reykjanesi 2021) a letošní erupci (Jarðeldar á Reykjanesi 2022)).

Obr. 3: Sopečná puklina z 3. 8. 2022 a láva z erupce v loňském roce (černá oblast). Autor: University of Iceland

 

V předchozích dnech bylo na poloostrově zaznamenáno velké množství otřesů. Zemětřesný roj, který seismologové zachytili, začal 30. července. Největší otřes měl magnitudo 5,5. K monitorování zemětřesení slouží v oblasti i česká seismická síť REYKJANET. Nejbližší seismickou stanicí k aktivní puklině je stanice FAF. V porovnání s loňskou erupcí, kdy zemětřesný roj předcházející erupci kulminoval asi měsíc před prvním výlevem lávy, letošní erupci předcházela série zemětřesení jen s čtyřdenním předstihem. Výstup magmatu k povrchu byl mnohem rychlejší než v loňském roce. Aktuální grafy můžete sledovat online na webu Islandského meteorologického úřadu IMO (Icelandic Met Office).

Obr. 4: Záznam pořízený stanicí FAF na přelomu tohoto července/srpna (vlevo) a záznam z loňského roku (vpravo).

 

Sopečná činnost probíhá na Islandu nepřetržitě. Příčinou trvalého a někdy i značně intenzivního vulkanismu na Islandu je působení dvou vydatných „producentů“ lávy – hlubokých riftů (zlomů) zasahujících až do zemského pláště a horké skvrny pod centrálním Islandem. Nachází se zde zhruba třicet aktivních vulkanických systémů, z nichž nejaktivnější je Grímsvötn na jihovýchodě v národním parku Vatnajökull. Další známé islandské vulkány jsou Hekla, Katla, Krafla a Askja. V dlouhodobém průměru dochází na Islandu každé čtyři roky k sopečné erupci. Podle některých odhadů připadá třetina vychrlené lávy na Zemi za posledních 500 let právě na Island. Proto nepřekvapuje, že asi 15% procent povrchu Islandu tvoří lávová pole.

V oblasti je umístěno několik webkamer, na kterých je možné sledovat dění:

Kamera spravovaná Ríkisútvarpið ((RÚV), Islandská veřejnoprávní stanice).

Kamera spravovaná “Iceland Monitor”.

Více o sopkách na Islandu lze nalézt v “Catalogue of Icelandic Volcanoes” nebo v sérii článků Islandské sopky v časopisu Vesmír.

 

Jana Doubravová, Jakub Klicpera