Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i.

Navigace:

Soptící vulkán Agung na vlastní kůži

Práce vědců v Geofyzikálním ústavu AV ČR nespočívá jen ve výzkumu geofyzikální jevů, ve sběru dat, jejich interpretaci, provádění experimentů, výpočtech teoretických modelů či psaní publikací a vypracovávání studií. Jevy, které vědci v našem ústavu zkoumají, mají často silný společenský dopad, ať se jedná o zemětřesení, sopečnou činnost či změny magnetického pole. Čas od času proto naši vědečtí pracovníci prostřednictvím televize, rádia či přednášek vysvětlují veřejnosti příčiny a důsledky některých přírodních katastrof.

Obr. 1: Sopka Agung 26. 11. 2017 ráno. "Neuvěřitelný, fascinující pohled" (foto: Petra Šimková pro Reuters)


V září roku 2017 se po mnoha letech nečinnosti probudila sopka Agung na ostrově Bali. O vývoji situace jsme veřejnost pravidelně informovali, např. zde. Nebylo překvapením, že se postupně na náš ústav obrátilo několik osob s žádostí o poskytnutí bližších informací k erupci sopky Agung na Bali. Jednou z nich byla i slečna Petra Šimková, která na náš facebook napsala, že žije v oblasti Amed pod sopkou Agung a požádala, abychom jí informovali o závažnosti erupce a předpokládaném vývoji situace.


RNDr. Aleš Špičák, CSc., který se dlouhodobě sopkám v této oblasti věnuje, vulkán Agung před několika lety navštívil a má kontakty na indonéskou vulkanologickou službu, připravil obsáhlejší souhrn informací a s ohledem na místo pobytu slečny Šimkové ji informoval o aktuální situaci v daném místě. Když se slečna Petra Šimková nyní vrátila na skok do České republiky, navštívila náš Geofyzikální ústav AV ČR a my jsme měli možnost se jí zeptat, jak vnímala události související s erupcí a jak se jí ve stínu aktivní sopky žije.

Obr. 2: Sopka Agung 27. 11. 2017 ráno. "Bylo úplné bezvětří, obloha měla zvláštní barvu. Až později jsem se dozvěděla,
že neobvyklou barvu způsobila velká koncentrace oxidu síry." (foto: Petra Šimková)


Vyprávěla nám, že v oblasti Amed na ostrově Bali žije od roku 2008 a za celou dobu ji nenapadlo, že by se měla nedalekého vulkánu bát: „Menší otřesy ze zemětřesení jsme na ostrově občas zažívali, země se pod našima nohama hýbala ze strany na stranu, nevnímali jsme to jako problém, na Bali je to běžné. Na podzim, kdy Agung začala být aktivní, se ale charakter zemětřesení změnil, půda se najednou vyzdvihovala nahoru a dolů.“ Protože je povoláním výtvarnice a věnuje se focení, jezdí po ostrově a fotí mimo jiné přírodní scenérie. Dne 26. listopadu vyšla ráno na pláž, aby si v ranním slunci vyfotila sopku Agung, a všimla si hustého, černého kouře, který vycházel z jícnu sopky a mířil směrem k její vesničce.


Tak začalo období, když usilovně sháněla informace o tom, co se děje a na co by se měla připravit: „Nebylo to příjemné, když jsem utěsňovala škvíry ve stěnách, abych dům ochránila před popílkem, připravila si masku pro případ výronu plynů a promýšlela, kudy bych na skútru jela, kdyby bylo potřeba dostat se do bezpečí.“ Sledovala informace od místních úřadů, věděla, že byli evakuováni obyvatelé oblastí, které sopka bezprostředně ohrožovala, viděla, jak místní obyvatelé odloučení těžce nesou.

Obr. 3: Sopka Agung 28. 11. 2017 večer. "Napadlo mě vyfotit Agung dlouhou expozicí.
Výsledná fotografie byla pro mne ohromující." (foto: Petra Šimková)


Protože měla pocit, že místní úřady neposkytují informace dostatečně rychle a obávala se jejich nepřesnosti, obrátila se přes sociální sítě na Geofyzikální ústav AV ČR. Internetové spojení se světem naštěstí na Bali fungovalo, i když s občasnými výpadky. Odborníci v našem ústavu situaci sledovali a mohli jí rychle poskytnout přesné informace. Při setkání v Praze nám řekla: „Nebylo to lehké období, díky rychlé reakci pracovníků GFÚ, kvalitním informacím a podpoře přátel z Evropy, jsem mohla začít opět dobře spát. Byla jsem vděčná, že máme k dispozici technologie, které dokáží propojit celý svět. Teď už jsem si na vybuchující horu v sousedství trochu přivykla a situaci beru s větším klidem.“


Během setkání vyprávěl Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu, slečně Šimkové o svých cestách do Indonésie, o nezapomenutelném výstupu na Agung v roce 2000 a především o technickém zázemí, které má indonéská vulkanologická služba k dispozici. V Indonésii je přibližně 80 činných sopek a je tedy nesmírně finančně náročné všechny podrobně monitorovat. Sopka Agung byla od poslední erupce roku 1963 v klidu, proto dostalo přednost monitorování vulkánů, které jsou aktivní častěji, např. Merapi na Jávě. Aleš Špičák usiluje o to, aby se Česká republika do monitorování některého z indonéských vulkánů zapojila a mohla tak poskytovat spolehlivé podklady pro včasné varování obyvatel. Podle jeho názoru by měla Česká republika na řešení tohoto problému v zemích, kde je to potřeba, participovat a přispět k minimalizaci ztrát na životech a hmotných škod. V neposlední řadě proto, že indonéské vulkány patří k velmi atraktivním turistickým destinacím, které navštěvuje stále více turistů z České republiky.

Obr. 4: Slečna Petra Šimková při návštěvě Geofyzikálního ústavu AV ČR s ředitelem Alešem Špičákem


Slečna Šimková své zkušenosti shrnula: „Nikdy jsem nevěřila, že někdy takový fascinující moment v životě zažiji. Bylo to krásné, ale zároveň trochu děsivé, potvrdil se mi můj životní postoj, že je potřeba užívat si přítomného okamžiku.“ Děkujeme slečně Petře Šimkové za návštěvu našeho spořilovského pracoviště, za její zajímavé vyprávění o životě na úpatí aktivního vulkánu a přejeme jí bezpečný návrat na Bali.


Ing. Miroslava Macháčková
PR manažerka
.