Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i.

Navigace:

REYKJANET

 

REYKJANET

V rámci projektu s názvem "Zemětřesné roje a jejich spouštěcí mechanizmy v různých tektonických prostředích (Český masív, Středoatlantský hřbet a západní Alpy)" byla v srpnu/září 2013 na poloostrově Reykjanes (jihozápadní Island) vybudována seismická síť 15-ti stanic, která bude monitorovat zemětřesnou aktivitu této oblasti po dobu dvou let. Získaná data poslouží především ke studiím seismického zdroje a také k porovnání seismické aktivity s dalšími oblastmi, pro které jsou rojová zemětřesení charakteristická. 

stations_reykjanet

Mapa sítě REYKJANET. Růžovými značkami jsou námi instalované stanice, modrými místa, ze kterých jsme vybírali. Čtverečky označují stanice regionální sítě, která je spravována Islandskou meteorologickou kanceláří. Fialové značky jsou stanice firmy Icelandic Geosurvey, trojúhelníky značí další místa dočasných seismických stanic. 

Zemětřesné roje se vyskytují v různých geologických jednotkách. Byly již studovány z mnoha hledisek, avšak mechanizmy jejich vzniku a vývoje nejsou doposud známé. Záměrem navrhovaného projektu je zjistit příčiny, které vedou k uvolňování seismické energie ve formě zemětřesných rojů, namísto obvykle se vyskytujících hlavních zemětřesení následovaných sérií slabších dotřesů. V projektu budeme detailně zkoumat zemětřesné roje ze tří evropských rojových oblastí: západních Čech a Vogtlandu, jižního Islandu a francouzských Alp. Na základě těchto analýz určíme charakteristiky zemětřesných rojů, které jsou nezávislé na tektonickém prostředí, a charakteristiky, které na tektonickém prostředí závisí. Cílem těchto výzkumů je odvození alespoň zjednodušeného modelu přípravy, spouštění a pohánění zemětřesných rojů. V modelu budou uvažovány interakce tektonického napětí, pórového tlaku fluid a změn Coulombova napětí. Zvláštní pozornost bude věnována korovým fluidům a magmatu; budeme se snažit zjistit, jakou roli magma nebo korová fluida hrají při vzniku a vývoji zemětřesných rojových aktivit.

O oblasti obecně:

Seismická aktivita na poloostrově Reykjanes je četná a oproti západočeské aktivitě jsou magnituda těchto zemětřesení přibližně o jednotku vyšší, tzn. energeticky ca 30x silnější. Výskyt zemětřesení v této oblasti je úzce spjat s aktivním rozpínáním zemské kůry. Vzájemný pohyb euro-asijské a severo-americké litosférické desky a také postupné pronikání magmatu z pláště způsobují změny napětí pod povrchem a jeho následné uvolňování v křehké zemské kůře formou zemětřesení. Oblast poloostrova Reykjanes je charakteristická zvýšeným tepelným tokem a je využívána k produkci elektřiny a horké vody v geotermálních elektrárnách - Svartsengi a Reykjanes.

Příprava a zahájení projektu:

V roce 2010 jsme zahájili spolupráci s Islandskou meteorologickou kanceláří a začali společnou porovnávací studii zemětřesení západočeských a jihoislandských. Analyzovaly se katalogy za 20-ti leté období a v islandských datech se podařilo najít oblasti jejichž zemětřesení mají velice podobný charakter těm západočeským.

hypos Přehled seismicity ve studované oblasti (fialový box) za období 1991-2009.

Pro detailnější porovnání, např. seismického zdroje, je však zapotřebí komplexnějších dat - seismogramů, z husté lokální sítě. Proto byl vypracován projekt, který umožní data získat. V prvním roce grantu se nám podařilo kontaktovat švédskou skupinu z univerzity v Uppsale, která na poloostrově Reykjanes monitorovala seismicitu v letech 2009-2013 společně se skupinou z MIT a univerzitou v Reykjavíku. Díky nim jsme získali cenné informace o podmínkách na Islandu a mohli využít jejich připravené základny pro stanice. V srpnu/září 2013 jsme pak nainstalovali 15 stanic během 14 dní, které budou další dva roky nepřetržitě zaznamenávat seismicitu v této oblasti.

 

Fotografie z instalace stanic
Grantový projekt:

GAP210/12/2336 - Zemětřesné roje a jejich spouštěcí mechanizmy v různých tektonických prostředích (Český masív, Středoatlantský hřbet a západní Alpy) (2012-2016)

 
Členové týmu:

Josef Horálek (řešitel za GFÚ)

Jiří Málek (řešitel za ÚSMH)

a dále (v abecedním pořadí): Hana Čermáková, Jana Doubravová, Tomáš Fischer, Lucia Fojtíková, Jakub Klicpera, Jan Michálek, Bohuslav Růžek, Jan Šílený