Geofyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i.

Navigace:

Často kladené otázky

Jaké jsou možnosti předpovědi zemětřesení?
Jaký je rozdíl mezi magnitudem zemětřesení a jeho intenzitou?
Může nastat zemětřesení například v Praze?
Co je to tsunami?
Mám jet na dovolenou do oblasti, kde se právě vyskytlo silné (příp. ničivé) zemětřesení?
Jak se chovat při ničivém zemětřesení?
Jaký je obvyklý průběh seismické aktivity?
Jak dlouho trvají zemětřesné pohyby v ohnisku a na zemském povrchu?
Jaká je citlivost seismických stanic?
Je pravda, že již došlo k přepólování Země a jedním z následných projevů bylo podmořské zemětřesení a vlny tsunami v jihovýchodní Asii?

Jaké jsou možnosti předpovědi zemětřesení?

Popravdě řečeno, zdá se že spolehlivá předpověď zemětřesení je stále víceméně v nedohlednu. I když základní fyzikální popis procesů v ohnisku zemětřesení je uspokojivě znám, je neobyčejně obtížné stanovit okamžitou pevnost hornin a působící napětí v hloubkách řádu desítek kilometrů, natož pak se pokoušet o prognózu vývoje těchto veličin směrem do budoucnosti. Větší naději na úspěch mají statistické metody predikce. Ty odhadují budoucí seismicitu ze seismicity minulé tak, aby obě měly stejné statistické charakteristiky. Vlastní fyzika jde v tomto případě stranou.

S určitou pravidelností se setkáváme s jedinci, kteří různými způsoby dokázali předpovědět rozličné katastrofické jevy, zemětřesení nevyjímaje - tak to alespoň o sobě dotyční tvrdí. Oblíbenou metodou je korelace těchto jevů se slapovými silami, tedy v podstatě s konfigurací nebeských těles, zejména planet. Korektní test ale vždy jasně prokázal nepoužitelnost těchto „metod“ a nepravdivost použitých předpokladů.

Zemětřesení tedy prozatím předpovídat neumíme.

Jaký je rozdíl mezi magnitudem zemětřesení a jeho intenzitou?

Magnitudo je číslo, které souvisí s energií, která se při zemětřesení uvolnila v ohnisku (tedy v určité hloubce, u mělkých zemětřesení řekněme 5 km, u hlubokých do 700 km). Pro každé zemětřesení je proto charakteristické právě toto jedno magnitudo, které určujeme ze záznamů posunutí půdy na seismických stanicích.

Intenzita naproti tomu kvantifikuje míru otřesů, které zasáhly zemský povrch od daného zemětřesení. Proto není intenzita zemětřesení jediný údaj jako tomu bylo u magnituda, neboť intenzita jednoho zemětřesení se místo od místa mění. Největší by měla být přímo nad ohniskem (v epicentru), nulová v nekonečnu nebo alespoň hodně daleko. Tak tomu ale vždy není, protože velikost otřesů zemského povrchu závisí nejen na vzdálenosti od ohniska, ale také – a to docela významně – na lokálních geologických podmínkách daného místa, výšce hladiny podzemní vody, a také na azimutu ohnisko-místo pozorování. Zemětřesení totiž nevyzařují seismické vlny izotropně, naopak jsou typické výraznou směrovou závislostí.

Magnitudo se vyjadřuje ve stupních Richtera, intenita na makroseismické stupnici MSK-64 nebo nověji EMS-98.

Může nastat zemětřesení například v Praze?

Položme obecnější otázku: „Co je v přírodě nemožné?“ Snad nejsprávnější odpověď je: „Nic.“ Vraťme se však k původní otázce. Český masiv, kde leží též Praha, byl v minulosti formován mnoha horotvornými procesy, pro které byly typické vulkanismus, výzdvih horstev a nebo naopak poklesy kdy velká dnešní území naší republiky byla mořským dnem. Tyto doby jsou na území Prahy dávno pryč. K rychlým tektonickým pohybům zde docházelo naposledy před více než 80miliony lety, v období označovaném jako křída. Má se za to, že od té doby je Český masiv z geologického hlediska relativně stabilní a klidná oblast. Výskyt regulérního zemětřesení v Praze či okolí je proto silně nepravděpodobný. Jiná věc ovšem je, že nepatrné lokální mikrootřesy lze pomocí velmi přesných a jemných měření nalézt prakticky všude. Souvisí to s tím, že Země není v žádné své části absolutně tuhá ani absolutně neproměnná v čase. V každém případě je ale naše existence ohrožena nepoměrně více mnoha zcela běžnými faktory (například nezdravými životními návyky zahrnujícími vysedávání u počítače a pročítáním webových stránek jako je tato) než možností, že budeme zavaleni troskami domu na pražském sídlišti zničeného zemětřesením.

Co je to tsunami? Jakou rychlostí se šíří tsunami?

Když se zemětřesení odehraje pod mořském dnem, nadzvedne se mořské dno a masy vod se rozlejou do všech stran. Mohou se tak vytvořit obrovské vlny nazývané tsunami. Na otevřeném moři jsou tyto vlny stěží zjistitelné, mají amplitudu jen několik centmetrů. Ženou se po moři rychlostí až 800 kilometrů za hodinu. Ale jak se blíží k mírným svahům pobřeží, zpomalují se, zatímco jejich velikost vzrůstá. Když se tsunami blíží ke břehu, moře zpravidla nejdřív ustoupí, a pak se přižene řada obrovských vln. Když se tsunami koncentruje do malých úžin, může se moře zvednout až 40 metrů nad zem a smete všechno, co mu stojí v cestě. Při zemětřesení v roce 1755 zasáhla portugalský Lisabon 17 metrů vysoká vlna tsunami. Silné otřesy s sebou přinesly též sesuvy půdy a požáry. Tři čtvrtiny lisabonských budov byly zničeny a 60 000 lidí přišlo o život.
Po silném zemětřesení v Chile v r.1960 zasáhlo tsunami pobřeží Chile, kde zahynuly stovky lidí. Po 15 hodinách dorazilo tsunami Havajské ostrovy, vlna vysoká 10.7 m zabila 61 lidí a způsobila škody za 24 miliony dolarů. Po 24 hodinách dostihlo Japonsko a způsobilo značné škody a stovky obětí.

Mám jet na dovolenou do oblasti, kde se právě vyskytlo silné (příp. ničivé) zemětřesení?

Ano. Hotely většinou bývají v seismicky aktivních oblastech stavěné podle anti-seismických norem a tudíž bezpečné. Jinak rádi pojedeme za Vás :-)

Jak se chovat při ničivém zemětřesení?

Silnější zemětřesení lze na území České republiky zažít jen velmi vzácně a nedochází při něm k obětem na životech nebo k velkým škodám. Větší otřesy lze očekávat pouze v malý oblastech západních a severovýchodních Čech a severní Moravy a Slezska. Zato se mohou čeští turisté setkat se silným zemětřesením při cestách do seismicky aktivních oblastí (Alpy, Portugalsko, Španělsko, Itálie, státy bývalé Jugoslávie, Řecko, Turecko, Kalifornie, Japonsko, Indonésie atd.). Otřesy půdy mohou trvat od několika vteřin do několika minut. Po silném zemětřesení mohou přijít v nepravidelných intervalech slabší dotřesy. Proto je důležité být informován o doporučených postupech při výskytu zemětřesení.

Před zemětřesením
Zorientujte se v místě, ve kterém se nacházíte.
Kde je vypínač plynu, vody a proudu?
Neohrožují Vás poličky, skříně a další volné předměty?
Prostudujte si důležitá telefonní čísla, lokální návod pro případ zemětřesení nebo příchodu mořské vlny tsunami.
Připravte si doklady, peníze, svítilnu a další potřebné věci pro případ rychlého opuštění místnosti.

Během zemětřesení

V budově vyhledejte nejbližší bezpečné místo: rám dveří, pod pevným stolem, pultem nebo postelí. Nedostatek času nedovoluje vyhledat nejbližší kryt. Pozor na volně se pohybující předměty. Při vybíhání z domů pozor na padající římsy a komíny.
Ve volném prostoru vyhledejte otevřená místa dále od budov, mostů, stožárů vysokého napětí a vysokých stromů.

Po zemětřesení
Zachovejte klid !
Buďte připraveni na dotřesy.
Poskytněte první pomoc zraněným.
Zapněte si rádio a sledujte instrukce.
Nepoužívejte výtah. Může být poškozen nebo zablokován výpadkem proudu.
Přezkoušejte plyn, vodu a elektrické vedení. Při poškození vypněte hlavní vypínač.
V budově a okolí vyhledejte možná ohniska požáru, dle možnosti je uhaste nebo zavolejte hasiče.
Pozor při opouštění budovy - stále se ještě mohou řítit římsy, komíny a jiné části budov.
Žádné soukromé telefonní hovory. Telefonní síť musí být především využita pro organizování záchranných prací, při přetížení hrozí výpadky.
Žádné soukromé cesty autem - silnice musí zůstat volné pro rychlé přesuny policie, hasičů a záchranných vozidel.
Sledujte příkazy policie, hasičů a záchranných týmů.

Jaký je obvyklý průběh seismické aktivity? (předtřesy - hlavní otřes - dotřesy)

Za hlavním zemětřesením často následuje celá řada otřesů, které jsou slabší než ten hlavní. Také pozdější otřesy mohou způsobit velké škody v důsledku narušených konstrukcí budov a znovu usedajících porušených hornin, přizpůsobujících se svým novým pozicím. V roce 1985 zasáhlo Mexico City zemětřesení o intenzitě 11 stupňů na Mercalliho stupnici a způsobilo ve středu města velké škody. Další den přišly dodatečné otřesy (10 stupňů na Mercalliho stupnici) a z většiny města zůstala jen hromada trosek. Tato dvě zemětřesení za sebou zanechala 10 000 mrtvých a město v ruinách.
Silná zemětřesení někdy předchází slabší otřes, tzv. předtřes. Ale v oblastech s vysokou seismickou aktivitou je obtížné rozlišit předtřes od „normálního“ běžného zemětřesení.

Jak dlouho trvají zemětřesné pohyby v ohnisku a na zemském povrchu?

Většina pocítěných otřesů zemětřesení trvá jen pár sekund, ale silná zemětřesení mohou trvat jednu minutu nebo více. Například zemětřesení v San Francisku v roce 1906 trvalo jen 40 sekund, zatímco zemětřesení, které 24. ledna 1964 zasáhlo Aljašku (magnitudo 9.2), chvělo zemí přes 3 minuty. Pouze v amerických katastrofických filmech trvají otřesy desítky minut ...

Jaká je citlivost seismických stanic?

Citlivé seismometry registrují pohyby půdy až o velikostech 10-9 m, tj. nanometry. Prakticky to znamená, že na stanicích s velmi malým neklidem (např. Kašperské Hory nebo Dobruška/Polom) registrujeme i lehká zemetřesení (magnitudo 4) z celého světa. Samozřejmostí je registrace průmyslových odpalů v lomech po celém území ČR.

Je pravda, že již došlo k přepólování Země a jedním z následných projevů bylo podmořské zemětřesení a vlny tsunami v jihovýchodní Asii?

K přepólování zemského magnetického pole v nedávné době nedošlo. I kdyby ano, tak tsunami s tím nijak nesouvisí, to je způsobeno naprosto odlišnými fyzikálními procesy. Je pravdou, že zemské magnetické pole v minulosti měnilo svoji polaritu, t.j. magnetické póly se „navzájem vyměnily“, a tyto inverze se děly asi jednou za 350000 let. Taky je pravdou, že poslední inverze byla pred asi 700000 let. V současné době dochází k významným změnám magnetického pole, v oblastech hodně na severu či na jihu zeměkoule klesá jeho intenzita, a vědci se (pouze) domnívají, že začíná období přepólování. Nicméně, toto přepólování nenastane ze dne na den, ale trvá i několik tisíc let, takže my se toho určitě nedožijeme.