Hlučínské zemětřesení, které mělo epicentrum o souřadnicích 49,92° s. š. a 18,23° v. d. (mezi obcemi Markvartovice a Darkovice u Hlučína) a ohnisko v hloubce 13 km pod zemským povrchem, dosáhlo síly (magnitudo) o hodnotě 3,5. Po zemětřesení nenásledoval žádný dotřes.

Výskyt široce pocítěného zemětřesení v oblasti Hlučína je neobvyklý, jak je patrné z mapy severovýchodní části České republiky. Kromě hlučínského zemětřesení (dvojitý kroužek) jsou do mapy zanesena epicentra několika relativně silných historických zemětřesení (červené hvězdy), nedávno pocítěné zemětřesení v Hrubém Jeseníku z r. 2012 (červený kroužek) a epicentra slabých, nepocítěných jevů z let 1993 – 2006 (bílé body).

Epicentra všech tří relativně silných historických zemětřesení z let 1786, 1931 a 1935 jsou od Hlučína vzdálena minimálně několik desítek kilometrů. Poloha epicentra zemětřesení z r. 1786, zde situovaného do blízkosti Českého Těšína, je navíc vzhledem k nedostatečnému množství spolehlivých pramenů velmi nejistá. K zatím poslednímu pocítěnému tektonickému zemětřesení v této poměrně rozsáhlé oblasti došlo v až cca 70 km vzdáleném Hrubém Jeseníku před více než třemi lety, v červnu r. 2012 (článek J. Pazdírkové a kol.). Žádné ze slabých zemětřesení z let 1993 – 2006 o síle do magnituda 1,5 nebylo pocítěno, zaznamenána byla kolegy z Ústavu fyziky Země MU v Brně během speciálních terénních kampaní (článek P. Špačka a kol.). Tato slabá zemětřesení se vyskytují především v oblasti Šternberku, Bruntálu, Králického Sněžníku a Opavy.

Vzhledem k poloze epicentra hlučínského zemětřesení vůči seismickým stanicím v oblasti a jeho nevelké síle je obtížné zjistit tzv. mechanismus zemětřesení, tj. určit prostorový charakter pohybu horninových bloků, ke kterému při zemětřesení došlo. Není zatím také známo, na které geologické struktuře k zemětřesení došlo. Hlučín leží v tektonicky založeném údolí zakleslém podél zlomů směru přibližně V-Z, které ovšem interagují s blízkými zlomovými strukturami směru SZ-JV („sudetský směr“), na nichž v minulosti proběhla některá zemětřesení v širším okolí.

Jen několik km východně od epicentra hlučínského zemětřesení se nachází okraj ostravské části hornoslezské pánve, v níž dochází poměrně často jak na území ČR, tak v Polsku ke specifickým seismickým jevům – tzv. důlním otřesům. Důlní otřesy jsou vyvolány intenzivní těžbou černého uhlí, jejich ohniska se nacházejí nehluboko pod zemským povrchem a zpravidla nebývají pocítěny mimo důlní díla.

Níže jsou chronologicky uvedeny parametry výše uvedených pocítěných zemětřesení. Pouze parametry letošního hlučínského zemětřesení a zemětřesení z r. 2012 jsou určeny z přístrojových pozorování (seismogramů). Pro určení parametrů historických zemětřesení nebyly přístrojové záznamy k dispozici, odhadnuty byly z makroseismických pozorování obyvatel. Nebylo proto možné určit ani jejich magnitudo – na obr. výše je namísto toho uvedena hodnota makroseismické intenzity, níže v přehledu ne zcela přesné magnitudo odvozené z maximální pozorované makroseismické intenzity.

  • zemětřesení u Českého Těšína 27. února 1786; 49,6° s. š., 18,6° v. d., h = 35 km – hodnota všech parametrů je velmi nejistá
  • série zemětřesení (více než 20 pocítěných otřesů) poblíž Opavy od 30. března do 25. května 1931 s nejsilnějším otřesem 12. dubna 1931; 49,55° s. š., 17,54° v. d., h = 6 km, MI = 4,2
  • zemětřesení v Hrubém Jeseníku (Ramzová) 24. července 1935, 50,04° s. š., 17,01° v. d., h = 7,5 km, MI = 4,0 s epicentrem v oblasti Ramzové
  • série slabých zemětřesení v Hrubém Jeseníku (Ramzová) 16. června 2012, 50,01° s. š., 17,12° v. d., h = 7 km, M = 2,3 s epicentrem v oblasti Ramzové
  • hlučínské zemětřesení 10. prosince 2017; 49,92° s. š., 18,23° v. d., h = 13 km, M = 3,5.

Aktualizace: Naši odborníci se na konci prosince pokusili určit mechanismus vzniku tohoto zemětřesení. Podrobnosti naleznete v tomto článku. K

RNDr. Aleš Špičák, CSc., RNDr. David Uličný, CSc., RNDr. Jan Zedník